Ačkoli by se mohlo zdát, že o antických civilizacích víme prakticky všechno a že už nás nemůže nic překvapit, opak je pravdou. Stačí pohlédnout do dějin starověkého Říma, abychom zjistili, že nevyjasněných otázek, které s ním souvisejí, je stále celá řada.
Přinášíme jednu z těch nejzajímavějších: Co ukrývá podzemí slavného města?
Prakticky každé starobylé město ukrývá pod svými ulicemi síť podzemních chodeb a místností. I pod Římem najdeme zcela jiný svět. Svět, který tvoří tajemný labyrint tunelů, podzemních lomů a jeskyní.
Každým rokem se v Římě odehraje několik desítek případů, kdy se do podzemních prostor propadnou části ulic nebo domů.
Neustále jsou tak odkrývány další a další chodby a místnosti a badatele nepřestává fascinovat, jak rozlehlá a propletená síť katakomb se pod městem nachází. Některé zdroje uvádějí, že podzemní ulice mají dohromady přes 700, nebo dokonce přes 1000 km!
Katakomby mají navíc několik pater. „Některé části jsou dobře známé a otevřené pro návštěvníky, zatímco jiné jsou stále sotva prozkoumané.
Pravděpodobně existuje celá řada ztracených katakomb,“ říká správce římského podzemí Ital Adriano Morabito. Co všechno se v těchto ztracených katakombách může skrývat?
Skončily tam oběti moru?
Jak se při jednom průzkumu ukázalo, podzemní prostory byly využívány v jeden čas i jako pohřebiště. Při nouzových záchranných pracích v katakombách v roce 2003 je totiž náhodou objevena podzemní chodba ukrývající stovky hrobů naskládaných jeden na druhý.
A zatímco zpočátku se zdálo, že tam byly mrtvoly přinášeny v průběhu času, archeologové nakonec docházejí k tomu, že tam byla velká část mrtvých uložena ve stejnou dobu.
„Muselo se odehrát nějaké masové úmrtí, něco, čemu archeologové říkají krizová událost,“ vysvětluje britský historik Michael Scott (*1981). Zabila snad takové množství lidí nějaká epidemie? Nebo zemřeli při nějakém konfliktu?
Zkoumání ostatků neukázalo na žádná násilná zranění, mnoho lidí se proto přiklání k názoru, že mrtví zemřeli na mor, který v oblasti řádil ve druhém století. Jenže proč byla část lidí pohřbena v katakombách. Šlo snad o křesťany, kteří odmítali zpopelnění?
Jedná se o hřbitov neznámé sekty?
Pravdou je, že katakomby skutečně v prvních staletích našeho letopočtu využívají křesťané ke svým tajným schůzkám, při kterých poslouchají kázání a domlouvají se na dalším společném konání.
Že by do podzemních prostor ukládali i své mrtvé, tak dává podle mnoha badatelů smysl.
„První křesťané nevlastnili mnoho půdy, takže katakomby byly praktickou volbou, možná dokonce nezbytným řešením pro pohřbívání věřících,“ píše současná americká publicistka Olivia Ray. Jenže mnozí historici poukazují na to, že mrtvých je v katakombách tolik, že je nepravděpodobné, aby šlo jen o křesťany.
Spekuluje se navíc o dosud neobjevených místech, na kterých by mohly být další podobné masové hroby.
I z toho důvodu někteří záhadologové věří, že ve středověku mohla v podzemí Říma působit nějaká sekta, která se ukrývala před katolíky, podobně jako se dřív křesťané ukrývali před Římany. Podaří se k takovému tvrzení najít i nějaké důkazy?
Pokud bude pokračovat rozkrývání dalších a dalších kilometrů podzemních chodeb, není to vůbec vyloučené.
Je zde uložen svatý grál?
Podzemí je dnes ve středu zájmu milovníků záhad ještě z jednoho důvodu. Italský amatérský archeolog Alfredo Barbagallo je přesvědčen, že v katakombách pod Římem je uschován slavný svatý grál.
Konkrétně se má prý nacházet v tunelu pod bazilikou zasvěcenou svatému Vavřinci (asi 230–258). Ten prý u sebe shromažďoval poklady a relikvie z raných dob křesťanství.
Některé z nich, mezi nimi i grál, měly být používány k pohřebním účelům a následně skončily někde u jeho hrobky pod nynější bazilikou. Zvláštní je, že se dodnes nepodařilo provést důkladný archeologický průzkum míst, kde by se cenná relikvie mohla nacházet.
Skoro jako by tomu církev, která je vlastníkem prostor a správcem velké části římského podzemí, záměrně bránila. Mohou tedy už tak fascinující dějiny antického Říma být rozuzlením i pro jedno z největších křesťanských tajemství?