Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak.

Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi?

Největší záhada spočívá v samotném slově „první“. Opevněná hradiště totiž v Čechách existují dávno před vznikem přemyslovského státu. Archeologové nacházejí pozůstatky opevněných center už v pravěku a raném středověku.

Ani samotný Pražský hrad tedy nevzniká na úplně prázdném místě. Archeolog Jan Frolík (*1956) upozorňuje, že z jeho areálu známe pravěké nálezy staré tisíce let a také doklady přítomnosti Germánů.

Co přesně se však na pražském ostrohu před příchodem Přemyslovců nachází, zůstává otevřenou otázkou. Podle Frolíka šlo o hradiště, které pozdější stavební zásahy jeho pozůstatky téměř zničily.

Bořivoj a tajemství mocenského převratu

Za prvního historicky doloženého Přemyslovce považujeme Bořivoje I. (852-889). Právě jemu se tradičně připisuje založení Pražského hradu kolem roku 880. Nejde ovšem o hrad v dnešním smyslu.

Vzniká mohutné raně středověké hradiště chráněné valem a příkopem. Uvnitř stojí dřevěné stavby a později také kostel Panny Marie, první známá kamenná stavba areálu.

Zajímavé je, že Bořivoj zároveň působí na Levém Hradci, kde podle archeologických nálezů existuje opevněné centrum už před jeho nástupem.

Právě zde zakládá nejstarší křesťanský kostel v Čechách, pravděpodobně v letech 882–884. Historik Josef Žemlička (*1946) přitom upozorňuje na ještě podivuhodnější možnost:

Pražský ostroh mohl být místem staršího knížecího stolce a Přemyslovci si jeho opevněním mohli přivlastnit už existující centrum. O stolci se podle Žemličky zmiňuje už kronikář Kosmas.

Jestli tedy Přemyslovci skutečně stavějí nový hrad, nebo obsazují starší mocenské místo, zůstává jednou z nejzajímavějších a nezodpovězených otázek počátků českého státu.

Síť hradišť, která drží rodící se stát pohromadě

Pražský hrad ale není osamělý. Přemyslovci postupně vytvářejí síť mocenských center: Levý Hradec, Budeč, Tetín, Libušín, Lštění, Starou Boleslav nebo Mělník. Každé má své místo v krajině, své obyvatele, vojáky, řemeslníky a zásobování.

Nejde tedy jen o obranu před nepřítelem. Hradiště jsou nástrojem vlády. Odtud panovník kontroluje území, vybírá dávky, spravuje okolní kraj a prosazuje svou moc.

Právě tuto proměnu sleduje archeolog Tomáš Durdík, který celý život zkoumá vývoj českých hradů a jejich společenskou i politickou úlohu.

Jeho výzkumy ukazují, jak se z raných opevněných center postupně vyvíjí složitý systém hradů a hradních center. Dějepisec Žemlička tento proces spojuje se vznikem přemyslovské hradní soustavy. Tady se skrývá skutečné tajemství:

první české hrady nezakládá jediný muž. Přemyslovci přebírají starší tradici opevněných center, některá místa obsazují, jiná budují a postupně z nich vytvářejí síť, která pomáhá proměnit roztříštěnou českou kotlinu v jeden politický celek.