Pokud uslyšíte název obce Bečov nad Teplou, jistě se vám okamžitě vybaví zámek a hrad stejného jména, jenž proslul dramatickým příběhem hledání ukrytého pokladu. Lze na něm totiž spatřit unikát evropského významu, relikviář sv.

Maura, druhá nejcennější památka našeho státu, hned po korunovačních klenotech. Drama jeho nálezu si nezadá s napínavou detektivkou, to je však jiný příběh.

Ale také v 19. století prý zde došlo k velmi dramatické události. Tehdejší majitel, vévoda Beaufort, se rozhodl, že upraví hrad podle svých představ a povolal proto známého architekta Zítka ke zpracování plánů rekonstrukce.

K tomu bylo potřeba odstranit některé části historického zdiva hradeb. Když se ozvala první rána, která měla strhnout zeď u jedné věže, stalo se něco nevídaného.

V oblacích prachu po odstřelu se začala zjevovat mužská postava v dlouhém plášti a klobouku, které se nosili před třemi stoletími. Obrysy přízraku dostávali stále jasnější podobu postavy se zachmuřeným obličejem a zlostně planoucíma očima. To již dělníci na nic nečekali a rozprchli se do okolí.

V té době vévoda Beaufort spolu s architektem Zítkem právě probírali v knihovně návrhy přestavby hradu. Když uslyšeli křik dělníků, šli se podívat z okna, co se děje. V tom se rozletěly dveře a v nich s hrozným řevem stanul onen nadpřirozený přízrak.

Když v něm Beaufort poznal původního majitele panství, Kašpara Pluha z Rabštejna, v mdlobách se skácel k zemi. Architekt Zítek se nad ním sklonil a když se ohlédl ke dveřím, duch již byl pryč.

Ještě téhož dne nechal vévoda zastavit veškeré práce na přestavbě hradu, neboť si uvědomil, že ho Kašpar Pluh přišel varovat před dalším bouráním.

Od té doby se Beaufort věnoval jen vlastnímu zámku a za ním stojící hrad se prakticky v nezměněné podobě zachoval až do dneška ve své majestátnosti.

Jak je vidět, některé památky mají své dané místo v historii a není radno je měnit. A je tomu tak dobře, že zůstávají ve své původní podobě i pro další pokolení.