Když španělští conquistadoři poprvé narazili na říši Aztéků, o které se šuškalo, že jsou v ní síně plné zlata a stříbra, nevěřili vlastním očím. Na jedné straně našli obrovské město, kde žilo desetkrát víc lidí než v největším španělském městě té doby, na druhé straně objevili rituály, které oni sami považovali za barbarské.

Lidské oběti, usmrcované na pyramidách v samotném středu města, se počítaly během aztéckého roku na stovky. Španělé nikdy nedovedli pochopit takové barbarství. V aztécké kultuře však byly lidské oběti silně zakořeněny. Jaký byl jejich účel?

PĚT HLAVNÍCH BOŽSTEV

Aztékové měli pět hlavních bohů, kterým obětovali. Huitzilopotchli byl bohem slunce a války a v aztécké mytologii jedním z nejdůležitějších božstev. Aztékové věřili, že pokud se mu nebude dostávat lidské krve coby oběti, nedokáže zabránit příchodu věčné temnoty a konci světa.

Bohem noci a také osudu byl v jejich mytologii Tezcatlipoca. Každý rok vybrali jednoho mladého muže, který se stal převtělením tohoto boha na zemi a byla mu projevována úcta jako samotnému bohu – obdržel dary a čtyři krásné ženy.

S příchodem měsíce zasvěceného tomuto bohu byl rituálně obětován, aby Tezcatlipoca po celý další rok neuvrhl na svět temnotu.

Mezi další hlavní aztécká božstva patřili bůh ohně Huehueteotl, bůh vody a děště Tlaloc a bůh ročních období Xipe Totec. Každý z těchto bohů vyžadoval specifický rituál obětování.

OBĚTI PODLE AZTÉCKÉHO KALENDÁŘE

Aztécký kalendář měl osmnáct měsíců. Každý z těchto měsíců byl zasvěcen jiné božské entitě a byl spojen s jiným rituálem obětování. Všeobecně rozšířená představa, že Aztékové obětovali jen válečné zajatce vyříznutím ještě bijícího srdce z těla, je mylná.

Aztékové obětovali i useknutím hlavy, upálením, utopením nebo vyhladověním, a to nejen své zajatce, ale také ženy, děti a v některých případech rituálně i sami sebe. Obětována byla také některá zvířata, za tím účelem chovaná, a to nejen domácí zvířata, ale i některé šelmy.

Aztécké oběti byly spjaté rovněž s kalendářními cykly, z nichž jeden trval 52 let. Na konci tohoto cyklu byly uhašeny veškeré ohně a o půlnoci byla provedena rituální oběť. Aztékové poté s napětím čekali na východ slunce.

Pokud by v právě uplynulém cyklu neposkytli bohům dostatek obětí, nebyli by dost silní na to, aby znovu přinesli Aztékům den. Nastal by pak konec světa. Po východu slunce byl na těle poslední oběti zapálen oheň považovaný za svatý, a ten byl znovu roznesen do všech měst a chrámů. Tím započal nový cyklus, znovu spojený s rituálními oběťmi.