Na první pohled by se mohlo zdát, že ufologům nastaly zlaté časy. Objem vládních archivů o UFO, které byly v posledních letech odtajněny, je vskutku úctyhodný. Žádné z informací ale vlastně nic důležitého neodhalují. Nejde jen o zástěrku?

S odtajňováním vládních a armádních archivů se doslova roztrhl pytel už okolo roku 2007. Počet stran jednotlivých složek a dokumentů od té doby vystoupal do milionů.

Pod pokličku nejrůznějších utajovaných informací nechaly veřejnost nahlédnout třeba Francie, Velká Británie, Dánsko i americká CIA. Co bylo v jejich archivech zajímavého?

Přes tisíc svědectví

Vůbec první otevřela své archivy Francie či konkrétněji její Národní vesmírná agentura (CNES).

V roce 2007 pustila do světa ohromujících 1600 svědectví o pozorování zvláštních neidentifikovatelných úkazů, spojených s UFO. Pokud by se všechny dokumenty navršily na sebe, sahaly by prý do výšky třípatrové budovy.

Čtvrtina z uveřejněných svědectví byla označena jako typ D. „To znamená, že obsahují dobré nebo velmi dobré údaje a věrohodná svědectví, která popisují něco, co nedokážeme vysvětlit,“ říká Jacques Patenet, letecký inženýr, který působí jako ředitel CNES. Mezi ně patří i svědectví posádky letadla společnosti Air France, která v roce 1994 nad Paříží pozoruje hnědočervený disk.

Nebo pozorování létajícího talíře v roce 1981 poblíž městečka Trans-en-Provence. Velká část podobných případů byla sice vyšetřována, ale nikdy se je nepodařilo objasnit…

Archivy CIA i Sovětů

Mnoho záhadologů překvapilo, když své záznamy o UFO zveřejnilo i ruské vojenské námořnictvo. Dokumenty se týkaly období Sovětského svazu. „Námořníci hlásili pozorování UFO z Baham, Bermud či Puerta Rica.

Nejčastěji byla viděna v nejhlubších částech Atlantského oceánu, v jižní části bermudského trojúhelníku a také v Karibském moři,“ přibližuje zaznamenaná svědectví kapitán Igor Barklay.

K vlně odtajňování se o několik let později přidává dokonce americká tajná služba, která v roce 2017 umožní přístup ke 13 milionům stran dokumentů, které se týkají války ve Vietnamu, Koreji, studené války, ale i pozorování UFO. Jednotlivé záznamy se datují od 40. let až po 90. léta a v podstatě jde o podobná svědectví jako v předchozích případech.

Vypadá to, jako by tajné služby s armádou prostě jen zapisovaly výpovědi. Je přitom známo, že existovaly a zřejmě i existují celé utajené organizace, které se výzkumem UFO zabývaly, třeba odtajněný Projekt Blue Book.

Jen těžko se proto dá věřit tomu, že v odtajněných dokumentech jsou k dispozici všechny informace.

Skandál s videozáznamy

Že touha po otevřenosti má své meze jasně dané, ukázal případ tří videonahrávek, které v roce 2017 a 2018 unikly z amerického námořnictva. Záznamy pocházejí z palubních kamer a zachycují setkání amerických stíhaček s neznámými letícími objekty.

Když je zveřejnily noviny New York Times, přidaly informaci, že Pentagon tajně financoval výzkum UFO prostřednictvím programu Advanced Aerospace Threat Identification.

Vojáci nejdříve potvrdili, že nahrávky stíhacích pilotů jsou pravé a že skutečně existoval program výzkumu UFO, pak ale Pentagon úplně otočil a oficiálně sdělil, že výzkumný program s UFO vůbec nesouvisel.

Jeden z bývalých inženýrů projektu prý americkým médiím anonymně potvrdil, že v odtajněných archivech jsou sice autentické, ale zároveň bezcenné informace, které nemohou ohrozit současné tajné projekty.

Před manipulací s informacemi o UFO varoval také hacker Gary McKinnon, kterému se v roce 2015 podařilo nabourat do počítačů NASA.