Lidožravé mohou být prý také rostliny. Dobrým příkladem je lidožravý lotus ze súdánské Núbie. Ten byl znám nejen pro svou krásu, ale také pro svůj apetit.
Vzhled tohoto lotusu byl věhlasný, stejně jako sladká chuť jeho ovoce. Právě to však sloužilo jako návnada pro nebohé oběti tohoto stromu s vražednými choutkami. Svědectví o lidožravém lotusu podal v roce 1881 objevitel a cestovatel Phil Robinson.
Strom měl větvemi s trny napadnout jeho strýce. Ten se zachránil díky mačetě a svému revolveru. Takové štěstí však nemělo mnoho jiných lidí a zvířat, kteří se dostali do spárů tohoto záhadného kusu fauny.
Zelený zabiják
„Rozlehlý keř láká oběti do svého stínu nebo na sladké ovoce. Kdo se k němu ale přiblíží příliš, může přijít o život. Jeho větve, kterými nebohé oběti vtahuje do svých útrob, jsou ostré jako nože.
Jeho kořeny jsou jako černé pařáty čekající na nebožáky, kteří o ně zavadí.“ Tak dobrodruh obávaný lidožravý lotus popsal po té, co se z výpravy do Súdánu vrátil domů. Kde přesně lotus ležel, a jestli přetrval až do dnešních dob, je však záhadou.
