V mlze Krušných hor, nad tichou obcí Mikulov, se otevírá nenápadný vstup do temnoty. Štola Lehnschafter není jen starý důl, je to podzemní svět, kde se šeptá o zmizelých lidech, podivných světlech i hlasech, které nikdo nedokáže vysvětlit. „Slyšíš to?“ šeptá průvodce, když se skupina noří do chladného nitra štoly. Kapky vody padají do ticha a každý krok se rozléhá jako ozvěna minulosti. Štola L

Česká krajina je doslova posetá místy, ke kterým se váže nějaký prastarý tajemný příběh či legenda. Mnoho takových pak souvisí s náboženskými zázraky – ať už jsou to mariánská zjevení nebo třeba zázračná uzdravení. Vydejte se spolu s námi za tajemstvím českých poutních míst. Co se na nich odehrálo? A lze se na nich i dnes dočkat něčeho tajuplného? [gallery ids="167708,167709,167710,167712,16771

Už máte v nadcházející turistické sezoně vybráno, které zajímavosti a pamětihodnosti České republiky navštívíte? V prodeji je právě nové číslo Epochy na cestách, které vám při rozhodování určitě pomůže. Nejobsáhlejší průvodce po krásách Čech, Moravy i Slezska Epocha na cestách je i letos praktick

Kovový sloup v Dillí vzniká na přelomu 4. a 5. století, ale odborníky i běžné laiky nepřestává udivovat dodnes. Vždyť pokud platí, že stará láska nerezaví, musí být tento vzácný historický kousek lidmi milován opravdu hodně – i po 1600 letech je zcela bez rzi! Můžou za to příznivé klimatické podmínky? Nebo je možné, že nepochází z našeho světa? Indický ml

Benátčan Marco Polo (1254-1324) se proslavil svými cestami na Dálný východ. Je považován za jednoho z prvních Evropanů, který poznal – a též detailně popsal tehdejší poměry na území současné Číny. Nebo je všechno jinak a Marco Polo jen barvitě zaznamenal to, co zažili jiní? Zážitky ze svých cest vtělil Marco Polo do knihy, která byla vydána pod náz

Na první pohled působí jako filmová rekvizita. Přes 4000 let starý obrovský balvan v pouštní oáze, devět metrů na výšku, sedm metrů na šířku, ale co to je v jeho středu? Kde se vzal ten dokonale rovný, s chirurgickou přesností vedený řez, který jej přetíná na dvě poloviny? Právě tento detail z něj činí záhadu, nad níž si lámou hlavu archeologové i geologové.

Mezi zvířata, která jsou známá pro své údajné sebevražedné sklony, patří kytovci. Těmi jsou v tomto případě myšleni mořští savci, jako jsou především velryby, vorvani a delfíni.  Podle záznamů na světě každoročně uhyne přes 2000 kytovců tak, že je „něco“ donutí opustit mořské hlubiny a bezhlavě se vydat vstříc smrti na břeh. Proč to dělají? Za pomoci zách

České hrady nejsou jenom romantické kulisy historie. Na některých místech se podle pověstí a svědectví návštěvníků dodnes ozývají kroky v prázdných sálech, zhasínají svíce bez větru a ve sklepeních se objevují postavy, které tam rozhodně nemají co dělat. Mnohé příběhy strašidel vznikají jako paměť traumatu, když se v daném objektu stala nějaká dramatická událost, třeba někdo tragicky zemřel. Jd

V létě 1954 přiletí na japonské letiště muž, který má na pasu i řidičáku uvedeno, že pochází z Tauredu – země, která v našem světě neexistuje! Když mu to letištní celníci oznámí, je v naprostém šoku a neustále trvá na svém. Je to blázen, nebo se sem přenesl z paralelního světa?  Na mezinárodním letišti Haneda v japonském Tokiu je den jako každý jiný. Ster

Na první pohled to zní jako morbidní legenda. Jenže archeologové to dnes potvrzují: v některých kulturách se opravdu ukládaly ostatky dětí do základů domů nebo přímo do zdí. Nešlo ale vždy o vraždy, spíš o víru, strach a snahu ovládnout neviditelné síly. „Musíme dům ochránit,“ šeptá stavitel a sleduje, jak se do výkopu ukládá malé tělo. Nejde o scénu z hororu, ale o realitu doloženou archeologi

Polednice patří k nejznámějším bytostem českého folkloru, ale její původ není jenom pohádkový. Rodí se z lidových představ o poledním čase jako nebezpečném momentu dne, z výchovných strašáků i z literární geniality Karla Jaromíra Erbena. A právě Erben jí dává tvář, která nás děsí dodnes. V české tradici má polednice mnohem starší kořeny, než by se zdálo z Erbenovy slavné balady. Ve slovanském f