Ještě večer pročítá důležité dokumenty, ale náhle ho přepadne prudká nevolnost a bolest. Druhý den ráno je papež Jan Pavel I. mrtvý. Zemřel přirozenou smrtí, nebo se stal obětí spiknutí, které dodnes budí pochybnosti?
V roce 1978 náhle umírá papež Jan Pavel I. (1912–1978). Jeho vláda-pontifikát trvala jen o něco déle než jeden měsíc. Oficiální zprávou bylo, že papež zemřel na masivní infarkt myokardu.
Mnoho okolností ale ukazuje, že by smrt hlavy katolické církve mohla být i vražda. Smrt zastihla papeže Jana Pavla I. v jeho soukromých komnatách. Ráno je nalezen mrtvý ve své posteli.
Noční lampička stále svítí, rozházené listy papíru svědčí o tom, že si před smrtí četl. Jeho tvář zdobí pro něj tak typický vřelý úsměv. Zde však lidé zpozorněli, zejména pak lékaři.
Ti odmítají uvěřit, že by tvář člověka, který zemřel na infarkt, mohl zdobit úsměv. Komu by však smrt papeže posloužila?
Kontakty církve s mafií
Papež Jan Pavel I., občanským jménem Albino Luciani, byl zvolen 26. srpna 1978. Umírá 28. září téhož roku. Po smrti je tělo zesnulého papeže urychleně nabalzamováno, aniž je provedena pitva k přesnému zjištění příčiny smrti. Vše probíhá velmi rychle.
Jak skutečně zemřel papež Jan Pavel I.? I po letech pomyslný olej do ohně přilévá režisér Francis Ford Coppola (*1939), který je podepsán pod slavným snímkem Kmotr III z roku 1990.
Ve filmu jsou obsaženy beletrizované popisy smrti papeže Jana Pavla I. a bankovní skandály Vatikánu spojené s napojením na mafii. Objednala si snad vraždu Jana Pavla I. mafie? Proč by tak učinila?
Skloňováno je zejména propojení Vatikánské banky s italským katolickým bankovním ústavem nazvaným Banco Ambrosiano. Vatikánská banka je obviněna, že prostřednictvím Banco Ambrosiano zajišťovala přesun finančních prostředků na podezřelé zahraniční účty. Stál snad papež někomu v cestě v rámci mocenských bojů?
Za vším hledej peníze
Objevuje se také spojení mezi Vatikánskou bankou a podporou polské odborové organizace Solidarita, která v Polsku 80. let minulého století stála v opozici proti tamní komunistické vládě.
Po smrti papeže Jana Pavla I. je do čela katolické církve zvolen Polák Karol Wojtyla (1920–2005), který přijímá jméno Jan Pavel II.
Navzdory souvislosti mezi oběma papeži vyjádřené jejich jmény, byl však nový papež zejména nadějí konzervativních vatikánských kruhů, které i krátký pontifikát Jana Pavla I. nesly se značnou nelibostí.
Existuje snad souvislost mezi smrtí Jana Pavla I. a nástupem Jana Pavla II.? Mohly být pro papeže Jana Pavla I. problémem finance plynoucí z Vatikánu na účty antikomunistické opozice v Polsku?
Vatikán a boj o moc
Do jaké podoby se mohou dostat mocenské intriky a boj o moc ve Vatikánu? Odpověď naznačuje například vyšetřování pokusu o atentát na papeže Jana Pavla II., který v roce 1981 spáchal turecký ultranacionalista Mehmet Ali Ağca (*1958).
„Na vraždu si mě najal Vatikán“, tvrdí prý atentátník posléze. Vydáme-li se po stopách boje o moc ve Vatikánu hlouběji do minulosti, nemůžeme minout ani travičství.
Mezi nejznámější traviče ve Vatikánu patří například papež Alexander VI. (1431–1503). Co všechno se v papežském státě podařilo ututlat a veřejnost o tom nemá ani tušení?
