Starý muž v bílé říze stojí na kuželovité hoře a pronáší: „Toto je ta země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající…“ Tak začíná příběh o muži, který prý přivedl Slovany do české kotliny. Ale co když patřil mezi Kelty?!

ČECH, NEBO BOEMUS?

Načež se stařec shromážděných lidí zeptá, jakým jménem chtějí svou novou vlast nazývat. „Tvým, tvým!“ zvedne se pokřik. Příběh o praotci Čechovi zná každý.

Jako školáci jej čteme ve Starých pověstech českých Aloise Jiráska (1851 – 1930). Málokoho asi napadne, že v jeho prapůvodní verzi se náš pratatíček vůbec nejmenuje Čech, ale Boemus. Ale z jakého je to důvodu?

BOHEMIE: PRADÁVNÁ ZEMĚ BÓJŮ?

První, kdo pověst o příchodu praotce Čecha a jeho lidu zachytil, byl na počátku 12. stol. kronikář Kosmas (kolem 1045 – 1125). Jako středověký vzdělanec psal pochopitelně latinsky, a proto i naši zemi nazýval latinským jménem – Bohemie.

To je ovšem odvozeno od názvu keltského kmene Bójů, který se na našem území usadil v 4. stol. př.n.l a žil zde patrně do přelomu letopočtu, kdy musel ustoupit Germánům. Byl tedy praotec Čech ve skutečnosti Kelt?

JDE O VYMYŠLENOU POSTAVU?

A vystoupil vůbec na Říp? Archeologické bádání v dané lokalitě mnoho stop po slovanském osídlení nenašlo. Kosmas tvrdí, že Čechové se usadili mezi Vltavou a Ohří. To by opravdu odpovídalo stopám po dávném keltském osídlení.

Jak to tedy s praotcem Čechem – Keltem bylo? Jako nejpravděpodobnější se nakonec jeví varianta, že si ho středověký kronikář prostě vymyslel…