Na základě několikaletého sběru dat z lunárních sond vyplynulo, že se pod povrchem našeho nejbližšího vesmírného souputníka ukrývají velké podzemní prostory.

Ty by v budoucnu mohly sloužit jako základny astronautů, kteří by tak byli lépe chránění proti radiaci, asteroidům a extrémním výkyvům teplot.

Již v roce 2016 publikovali vědci z NASA studii, která se opírá o zjištění lunárních sond GRAIL, že by se na Měsíci mohly pod povrchem nacházet poměrně velké lávové tunely. Jejich odhadovaná délka činí více jak 5 kilometrů.

Tyto lávové tunely vznikly nejspíše před několika miliardami let, když byl Měsíc ještě vulkanicky aktivní. Tekoucí láva na svém povrchu vytvořila tuhou krustu, která, když láva odtekla, zůstala stabilní, a došlo tak ke vzniku tzv. lávového tunelu. Stejný proces je dobře známý i ze Země.

V roce 2017 tuto teorii potvrdila japonská měsíční sonda SELENE, která také mimo jiné prokázala existenci velké podpovrchové jeskyně v oblasti zvané „Mariovy hory“. Její odhadovaná délka by měla být kolem 50 kilometrů a šířka přes 100 metrů.

Velké pozdvižení však mezi vědci vyvolal až loňský objev americké sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Ta v blízkosti severního pólu Měsíce odhalila několik otvorů, které by mohly vést do rozsáhlé sítě podzemních tunelů.

Před vědci se tak otevírají zcela nové možnosti, jelikož tyto podzemní prostory představují ideální místo pro vytvoření lidské základny na Měsíci. V tunelech by případní astronauti byli dobře chráněni proti dopadům asteroidů, radiaci i extrémní teplotě.

Uvnitř podzemních prostor by totiž měla být konstantní teplota -35°C. Naproti tomu na povrchu klesá teplota na noční straně Měsíce k -181°C (v extrémech až k -240°C) a na denní straně stoupá k +123°C.

Tato nová zjištění by mohla urychlit již deklarovaná prohlášení zemí jako je Čína, Japonsko, Rusko či USA o vyslaní kosmonautů. Možná tak budeme svědci dalších závodů o to, kdo znovu vyšle lidskou výpravu na Měsíc.