Po legendárním pokladu piráta Williama Kidda se pátralo na více místech světa, včetně poněkud exotického Vietnamu.
Mezi potenciálními skrýšemi na území amerického kontinentu však slibnými vyhlídkami vyniká zejména okolí řeky Rahway v americkém státě New Jersey. Proč?
Kapitán William Kidd (1650-1701) byl jedním z nejznámějších pirátů historie. Celá staletí se rovněž hledají jím ukryté poklady. Pomyslného oleje do ohně totiž přilil i sám Kidd, který před popravou nevyloučil existenci ukrytého bohatství.
Pirátské řemeslo však vždy bylo vykonáváno poněkud globálně, chceme-li využít moderní přirovnání. Kde bychom měli pirátův poklad hledat?
Manželka v podezření
Badatelé upozorňují na fakt, že i v případě pirátů bychom měli klást důraz na jejich rodinné a sociální vazby. Ty totiž mohou být vodítkem k nalezení ukrytých pokladů.
V Kiddově případě akcentují jeho vztah k Sarah Bradleyové, se kterou se seznámil během svého pobytu v New Yorku. Později se Sarah stala i Kiddovou manželkou. Po pirátově zatčení neunikla věznění ani ona. Důvodem bylo podezření, že ví o ukrytých pokladech. Nakonec byla pro nedostatek důkazů propuštěna.
Ačkoli se snažila uniknout pověsti bývalé manželky odsouzeného a popraveného piráta, nikdy však z původního domova neodešla. Její majetkové poměry prý stále byly více než dobré.
Existuje tak podezření, že věděla o ukrytém pokladu a čekala na vhodný okamžik k jeho vyzvednutí, nebo si jeho část i přisvojila.
Skrýš u řeky Rahway?
Kiddův bájný poklad by se tak měl nacházet v okolí řeky Rahway v americkém státe New Jersey v místě, které dobře znal on sám i Sarah. Ta se však neměla ukrytí cenností účastnit.
Je tradováno, že ukrytí pokladu ovšem viděl náhodný svědek z komunity původních domorodých obyvatel. Tato událost se měla odehrát v roce 1695. Jeden z pirátů, kteří poklad pomáhali ukrývat v hluboké jámě, byl údajně zastřelen samotným Kiddem.
Snad si chtěl něco cenného „dát stranou“… Nutno dodat, že zatím se legendární Kiddův poklad nepodařilo najít ani za pomocí moderní techniky, včetně detektorů kovů.
Kdoví, možná si už Sarah na počátku osmnáctého století sama posloužila více než štědrým vdovským důchodem.