Současný Gibraltar je zámořské území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v jižní části Pyrenejského poloostrova. Jeho strategická poloha umožňuje kontrolu nad spojením Středozemního moře s Atlantickým oceánem.

Ještě dříve, než se „Skála“ dostává na stránky moderní dějin, byla poslední pevností neandrtálců v Evropě.

Turisté se v Gibraltaru velmi těší z přítomnosti opic – makaků magotů bezocasých. Zdejší opičí kolonie ve volné přírodě je jediná svého druhu v Evropě. Vědci tvrdí, že dříve žili magotové i na jiných místech našeho kontinentu.

Nakonec jim ale zbyl jen Gibraltar. Před 40 000, možná dokonce před ještě pouhými 25 000 lety se o totéž snažili i neandrtálci, ale neuspěli. Jejich poslední výspu ovládl člověk – homo sapiens sapiens. A magotové bezocasí, samozřejmě…

Neandrtálská epocha Skály

Neandrtálci přežívali v jeskynním systému Gibraltaru jako na vůbec posledním místě v Evropě. Kontinent již zcela ovládl člověk moderního typu. Proč se neandrtálcům v Gibraltaru tak dařilo?

Primárně jim vyhovovala stabilita zdejšího klimatu, která byla oproštěna od ledových period jiných oblastí. Dále zde byl dostatek zdrojů potravy na souši i v moři. Oblast poloostrova Gibraltar byla tehdy mnohem rozsáhlejší, než je tomu v současnosti:

hladina moře byla o desítky metrů níže. Neandrtálcům se Gibraltar velmi zamlouval. Zůstali zde spokojeně celých 100 000 let.

Jak byla dobyta poslední neandrtálská pevnost Evropě? Pravděpodobně to nebyl krátký krvavý boj, ale postupné zmenšování neandrtálské populace a neschopnost čelit tlaku moderního člověka. Jistě, neandrtálci mohli uniknout do Afriky, neměli však lodě.

Na gibraltarské skále tak začala éra člověka, a magotů bezocasých, samozřejmě…Uvidí se, kdo zde bude vládnout příště.