Téměř čtyřicet let hledal potštejnský poklad hrabě Chamaré, kterému hrad patřil v 18. století. Pátral tak usilovně, až tím inspiroval Aloise Jiráska k napsání příběhu jménem Poklad.
Hrabě sice neuspěl, ale příběh o loupeživém rytíři Mikuláši, který hrad obýval a také v něm skonal rukou budoucího krále Karla IV., stále jitří fantazii jeho následovníků.
Mikuláš přepadával kupce, loupil a kradl. Důvod jeho počínání byl prostý, šlo o rodinnou mstu. Za jeho „lupičskou“ kariéru tak nashromáždil velké jmění.
Když totiž byl totiž urozený loupežník pohřben pod strženou věží jeho hradu, odešly s ním i vědomosti o tajných chodbách pod hradem a kořisti, kterou za svůj život nashromáždil.
Vodítkem má být tajemný kámen s latinským nápisem, který odkazuje k symbolu hebrejského písmene Thau. Možná tak naloupené poklady stále čekají na své objevení. Hrabě Chamaré prý při hledání našel v podzemí tajemné dveře?
Když je chtěl ale otevřít, ozval se hrozivý řev a na dveřích se objevil nápis: Ještě není čas! Vyděšený hrabě nechal pak dveře zazdít.
