Skip to content

Přišla Kouřimská kněžna z Persie?

Podivný kamenný blok leží na lučinaté náhorní planině. Jako zachmuřený strážce hlídá vstup do místa, které je kdysi zřejmě prokleto. Zlověstné tabu změnilo jednou provždy české dějiny. Přicházíme na místo, dnes zvané Stará Kouřim, abychom našli stopy kdysi mocného, pražskými Přemyslovci však zcela vyhubeného kmene Zličanů… Co všechno ukrývají místa, kde kdysi stálo bohaté a výstavné sídlo?

Asi není náhodou, že právě sem, k legendárnímu Lechovu kameni, jsou ve středověku přiváděny usvědčené čarodějnice, aby byly zaživa upáleny. Lidé tehdy věří, že kámen je pohanským oltářem a děsivé babice že se k němu slétají o svatojakubské noci na ohnivých pometlech, aby tu slavily sabat s ďáblem.

Je zvláštní, v jak příkrém rozporu je tahle představa s romantickou obrozeneckou pověstí o LECHOVI, jenž prý dával z kouřimského kamene ohněm a kouřem znamení svému bratru ČECHOVI na horu Říp. Je to první náznak, že všechno asi nemusí být tak, jak jsme se ve škole učili…

Šlo snad o svatyni?

Ještě jedna zvláštní pověst se váže k Lechovu kameni. Kdo prý ho dokáže o štědrovečerní půlnoci třikrát oběhnout (nebo obskákat po jedné noze), ale co je důležité, bez jediného nadechnutí (!), tomu se kámen otevře a vydá své poklady.

Ze zkušenosti víme, že podobný příběh se vypráví snad všude tam, kde se nachází zbytky starých svatyň. Skrývá se snad za ním nějaké symbolické podobenství? Hledač esoterických stop (utajených, souvisejících s mimosmyslovými jevy – pozn.

red.) v české krajině JIŘÍ KUCHAŘ se domnívá, že jde o zkreslenou vzpomínku na původní pohanské obřady. Je totiž doloženo (například ze slovanské svatyně Arkony na německém ostrově Rujaně), že kněz třikrát obcházel obětní místo a zadržoval přitom dech, aby „boha svým výdechem neurazil“.

Byla zde nastolována knížata?

Obcházíme kolem dokola ten zvláštní, narudle zbarvený a kolem tří metrů vysoký kvádr s plošinou na hřbetě a svislými stěnami, rozčleněnými do několika nepravidelných výstupků. Podle geologů jde o přirozený skalní výchoz ruly (ostatně i z povrchu nedaleké polní cesty se místy proklubává obnažená hornina), ale jeho osamělost v travnaté pláni působí zvláštně, takřka nepatřičně.

Vypadá jako obětní plošina, jako jakýsi mohutný oltář. Byl snad záměrně přitesán? Je to pravděpodobné. Důležitost místa Lechova kamene potvrzují i četné archeologické nálezy keramických střepů a opálených zvířecích kostí v okolní půdě.

Pocházejí z nejrůznějších historických období. Je také příznačné, že posvátný kámen se nachází mimo opevněný areál hradiště, těsně pod vnějším valem. Proč? Tím se patrně vyjadřoval jeho vztah k okolní zemi; kámen ležící na bývalém „sněmovním poli“ nenáležel jen knížeti, ale celému kmeni Zličanů.

A je pravděpodobné, že na něm byla obřadně nastolována zlická knížata.

Mýtus Libušiny věštby

Město, jehož sláva se bude dotýkat hvězd… Poznáváte výrok spojený s proslulou LIBUŠINOU věštbou, jak ji tradují pověsti? Možná se však nevztahuje k Praze, ale k hradišti ve své době mnohem většímu, bohatšímu, výstavnějšímu a posvátnějšímu.

Historik a archeolog MICHAL LUTOVSKÝ shrnuje: „Stará Kouřim je zcela výjimečným objektem, ››který nemá mezi našimi slovanskými hradišti srovnání. Máme před sebou nejvýznamnější mocenské středisko v Čechách druhé poloviny 9.

a první poloviny 10. století.“ A přesto tato pevnost zanikla. Jak se to stalo? Kroniky o tom mlčí. Země však vydává své svědectví; rýče archeologů na dně šest metrů hlubokého obranného příkopu před monumentální dřevěnou bránou odhalují větší množství nedbale pohozených mužských koster, promíšených železnými hroty šipek a zbytky poškozené výzbroje.

Tragický zánik bohatého hradiště?

Nepohřbená těla pobitých bojovníků se doslova hromadila u vstupů do hradiště. Je to nesporné svědectví o posledním urputném boji. Stará Kouřim tehdy padá nejspíš pod náporem Pražanů a definitivně ztrácí možnost stát se hlavním městem.

Vydrancované a vypálené hradiště (jehož zánik se uvádí k roku 936) je ponecháno svému osudu. Od těch dob už na něm nikdo nežije. Možná vítězové toto místo proklejí a vyhlásí nad ním rituální zákaz dalšího osídlování („tabu“). Své vlastní strážní hradiště, zasvěcené svatému Jiří, bojovníku s drakem, si později postaví na protilehlém břehu říčky Kouřimky. Proč asi? Pojďme dál do nitra Staré Kouřimi. Snad ten důvod odhalíme.

Stála tu unikátní budova?

Už zdálky vidíme na vrcholu pláně skupinku starých lip, v jejichž stínu probělává barokní kaplička. Je zasvěcena sv. Vítu – stejně jako pražská hradní katedrála. Snad v tom můžeme cítit nenápadný vzkaz.

Jsme na akropoli, původně samostatně opevněném a nejvýše položeném místě někdejšího hradiště (292 m. n. m.). Právě stojíme v geografickém středu Evropy. Pod našima nohama se protínají pomyslné čáry: 15.

poledník se tu kříží s 50. rovnoběžkou! Ve druhé polovině 9. století se údajně tato akropole stává centrem knížecí správy, reprezentativním sídlem. Stavba má zřejmě podobu 90 metrů dlouhé, ale jen 6 metrů široké chaty, jakési obří dřevěné „housenky“ se zaoblenými konci a dvojicí úzkých vchodů z jižní strany.

Nepoměr délky a šířky se zřejmě dá prý vysvětlit tehdejší neschopností stavebníků zastřešit prostor širší než bývala běžná obytná chata a naproti tomu snahou zbudovat co nejrozměrnější stavbu. Šlo tedy o jakési reprezentativní palácové sídlo, kde se u svého pána a vladaře scházela a společně hodovala celá družina?

Podobné stavby, nazývané „knížecí síně“, jsou často připomínány v ruských „bylinách“, keltských eposech a severských ságách. V celé střední Evropě se však zatím pozůstatky něčeho podobného, kromě Staré Kouřimi, nepodařilo objevit!

Lechův kámen, tedy Rulová skalka, skutečně připomíná oltář. Skrývá se pod ní opravdu poklad?

Jezírko údajně plné energie

Směřujeme k mělce zahloubenému úvalu mezi akropolí a nejstarší částí hradiště, v němž se skrývá legendární Libušino jezírko. Je to velice zvláštní místo. Obdélníková nádrž bohužel bývá většinu roku vyschlá; dávný puklinový pramen se z neznámých důvodů ztratil a dnes je jeho napájení závislé pouze na dešťových srážkách.

Kmeny vrb, rostoucích kolem nádrže, se naklánějí ve fascinujících úhlech, plazí se nízko nad zemí. Podle mínění senzibilů jsou strhávány rotujícím vírem mocné energie. Co se tady před více než tisíci lety odehrává?

Proč právě Libuše?

Archeologický průzkum naznačuje, že původně přírodní jezírko je někdy na počátku 9. století uměle rozšířeno na nádrž ve tvaru obdélníku, jeho břehy jsou zpevněny kůly a je upraven sestup k vodě. Vrstvy popela z několika velikých ohnišť svědčí o tom, že nad hladinou neustále hoří obětní hranice k poctě božstva pramene.

Sestupuje snad určená kněžka (pravděpodobně oslovována jako „libuše“ – milá, milenka – což mohlo být i označení funkce panny zasvěcené božstvu, nikoliv vlastní jméno – pozn. red.) v záři plamenů pravidelně k vodě, aby z odlesků na vodní hladině věštila budoucnost zlického národa?

Název Libušino jezírko se prý traduje od nepaměti, ačkoliv písemně je poprvé doložen až v pozemkových záznamech z roku 1592. A vypráví se, že dodnes za mlhavých podzimních podvečerů obchází kolem jezírka tajemná bílá postava, možná kněžčin přízrak…

Tajemné Libušino jezírko, místo, kde pobývaly pohanské věštkyně, se dnes naplňuje vodou jen výjimečně

Tajemství Kouřimských hrobů

O mimořádné posvátnosti místa svědčí okolnost, že na jihovýchodním břehu jezírka vzniklo pohřebiště zlických knížat. Jeho objevení by se snad s trochou nadsázky dalo přirovnat k odkrytí hrobek vládců starořeckých Mykén.

Šest nejstarších hrobů je vytesáno hluboko do skalního podloží a má podobu kamennými víky uzavřených šachtových komor. U rozpadlých mužských koster se nachází přepychová výbava. Unikátní jsou však zejména předměty, představující insignie (znamení) moci.

Patří k nim stříbrem plátovaný a řadami podkovovitých vrypů a vlnovek zdobený čakan (čakan je původně válečná sekerka s ostřím na jedné a s kulovitým zakončením na druhé straně hlavice – pozn. red.).

Jak je možné, že zbraň má typické znaky práce perských klenotníků? Neméně pozoruhodný a velmi magicky vypadající je i stříbrný nákrčník v podobě hada. Nechybí ani zlatem a stříbrem zdobená bronzová špice obřadního kopí.

Soubor těchto unikátních předmětů nese stopy pozoruhodné směsice kulturních vlivů slovanskoavarských, franských (karolinských) a východních íránskochazarských. Jaký tedy mají vlastně původ?

Hypotéza o perských předcích

I po přečtení předchozích řádků vás asi nepřekvapí, že není vyloučeno, že naši dávní předkové vypadali mnohem exotičtěji, než jsme si představovali na základě Alšových kreseb a Jiráskových pověstí. Ostatně mezi historiky se už několik let zkoumá hypotéza docenta ZDEŇKA KLANICI, že na Moravě našli útočiště svržení vládci Persie.

Náhlý růst mocných hradišť na řece Moravě totiž spadá přesně do období, kdy Perská říše je rozdrcena náporem Arabů a družina posledního sásánovského císaře (nazývaná „marvi“, což znamená „hrdinové“) prchá. Kam? To nikdo neví!

Barokní kaplička sv. Víta se nachází na středu Evropy, kde 15. poledník protíná 50. rovnoběžku…

Přes Moravu do Kouřimi?

Tvarování a zdobení velkomoravských šperků i způsob oblékání moravské šlechty do širokých kalhot zastrčených ve vysokých holínkách a do dlouhých plášťů (kaftanů) s mnoha ozdobnými knoflíky (gombíky), používání čínského hedvábí a čelenek z pavích per skutečně odpovídá „perské módě“! Jak se vlastně dostal úžasný poklad zlatých a stříbrných velkomoravských šperků až do Kouřimi, do hrobu ženy z poloviny 10. století, pro níž se mezi odborníky zžilo označení „kouřimská kněžna“? Tahle vznešená dáma musela být současnicí SV. LUDMILY, DRAHOMÍRY a SV. VÁCLAVA.

A přesto její jméno neznáme! Jisté je jenom to, že po její smrti „mocné město Zličanů“ navždy zaniká. Měla snad perský původ?

Konec dějin jednoho kmene

Skutečně to vypadá, jako by se Stará Kouřim na poslední chvíli ještě snažila naplnit Libušino proroctví a chtěla se „dotknout hvězd“. Je to pýcha, jež předchází pád? Možná. Přispělo snad k povznesení Kouřimi rozvrácení Velkomoravské říše náporem Maďarů?

Zlické hradiště, ležící na křižovatce dálkových obchodních stezek mezi východem a západem, se na několik let stává posledním útočištěm moravských emigrantů. Je to tak, že pražští Přemyslovci nehodlají nadále zůstávat ve stínu oslnivých kouřimských vládců?

A je to kníže BOLESLAV I. (bratr, následník a vrah sv. Václava), kdo se postará o zničení památného duchovního centra Zličanů? Rozhodně tím mohl získat nejen jeho poklady, ale především se mu tak otevřela cesta k dobyvačnému východnímu tažení přes Moravu a Polsko až k hranicím Kyjevské Rusi.

Nedovolí už obnovení Staré Kouřimi a vymažou kronikáři, sloužící vždy vítězům, z našich dějin kus „nežádoucí historie“?

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Čeští vědci pěstují poněkud jinak
21stoleti.cz

Čeští vědci pěstují poněkud...

Testovat léky na buňkách, které se podobají mozkovým,...
Bulharský poklad: Rilský monastýr vzdoroval Osmanům
epochalnisvet.cz

Bulharský poklad: Rilský...

„Rilský klášter vyhořel!“ Šokující zpráva se rychlostí...
Bydlení v harmonii s přírodou
rezidenceonline.cz

Bydlení v harmonii s přírodou

Spojujícím prvkem vnitřních a vnějších...
Staráme se o děti naší šéfové
nasehvezdy.cz

Staráme se o děti naší šéfové

Chystala jsme se dát výpověď, už jsem nemohla...
Pilates: Cesta ke zdraví
iluxus.cz

Pilates: Cesta ke zdraví

My Pilates je tím nejpovolanějším místem v...
Dinosaurus do kapsy
epochalnisvet.cz

Dinosaurus do kapsy

Zřejmě jakéhosi praotce dinosaurů včetně...
Draci nejsou netvoři, původně lidi spojují s Bohy!
epochaplus.cz

Draci nejsou netvoři, původně...

V pohádkách představují spíš negativní postavy. Na to...
Mimořádné Ceny Neuron mají své vítěze
21stoleti.cz

Mimořádné Ceny Neuron mají...

Nikdo zatím neví, z jaké hlavy vzejde lék na...
Lipno mění podobu rodinné dovolené
epochanacestach.cz

Lipno mění podobu rodinné...

Lipno mění zažitou...
Jen tak si ulevit: Kvůli „prdění“ k soudu i za mříže!
epochaplus.cz

Jen tak si ulevit: Kvůli...

Kdo tvrdí, že se ho vylučování střevních plynů...
Chebské historické krovy
epochanacestach.cz

Chebské historické krovy

Navštivte ojedinělý soubor...
Nezvládá svůj  boj s rakovinou?
nasehvezdy.cz

Nezvládá svůj boj...

Koncem srpna oslavila Anna Slováčková (25) své...