Nejméně 368 obětí ze samotného města, přičemž některé odhady hovoří až o více než tisícovce mrtvých z 22 okolních vesnic, z nichž většina byla zaživa upálena, a o mnoho stovek více obviněných, vězněných a mučených…

Taková je bilance několikaleté čistky v západoněmeckém Trevíru, kterou rozpoutal nově příchozí arcibiskup prahnoucí po uznání.

Johann von Schönenberg (1525–1599) byl za arcibiskupa trevírské arcidiecéze zvolen v roce 1581 a od té sledoval zejména tři hlavní cíle – bohatství, moc a uznání ze strany církve.

Schönenberg je doslova posedlý řádem Jezuitů, kterému chce svou oddanost prokázat tím, že své teritorium v Trevíru očistí od tří skupin nekonformistů. Protestantů, Židů a čarodějnic. Jeho snahy vyústí v největší evropskou masovou popravu v dobách míru.

Hon na čarodějnice probíhající v letech 1587 až 1593 dokonce dojde tak daleko, že v některých vesnicích v regionu zůstává jen jedna jediná žena! Čím se trevírské čarodějnice provinily?

Bohatí a nepohodlní

„Od 15. století se čarodějnicí mohl stát každý, kdo měl neobvyklé znalosti, vedl údajně nesprávný životní styl nebo prostě měl peníze.

To se týkalo mužů a žen, bohatých i chudých, svobodných lidí i celých rodin,“ zní z turistického centra v Trevíru o pár stovek let později. „Koneckonců, někdo musel nést odpovědnost za hladomory, extrémní povětrnostní podmínky a epidemie.

A pokud po sobě popravená osoba zanechala také nějaká aktiva, byla její smrt považována za dvojí požehnání.“ Statistiky ukazují, že nejméně třetina třetina popravených patřila k místní šlechtě a zaujímala pozice ve vládě či správě.

Obvinění byli i soudci, faráři či rektoři univerzit.

Někteří skončili na hranici zejména pro své bohatství, jiní byli pro arcibiskupa Schönenberga stojícího v čele soudů s čarodějnicemi nějakým způsobem nepohodlní a další končí v žaláři a následně na hranici proto, že si troufli kritizovat jeho postupy.

Mnozí další vědci kritizující pronásledování údajných čarodějnic jsou zatčeni a mučeni, aby svá vyjádření odvolali. Jsou trevírské procesy pouze produktem sadistického arcibiskupa toužícího po moci a uznání mezi Jezuity?

Původ všech problémů

Svou roli v nešťastných událostech zajisté hrají také nedostatečné sklizně a následný hladomor. Frustrovaní měšťané i sedláci pociťují potřebu najít viníka současného neúspěchu, ukázat na něj prstem a exemplárně jej potrestat.

„Vzhledem k tomu, že se všeobecně věřilo, že pokračující mnoholetá neúroda byla způsobena čarodějnicemi prostřednictvím ďáblovy zloby, celá země povstala, aby čarodějnice vyhladila,“ stojí ve prohlášení jednoho z tehdejších očitých svědků.

Mohly by tamní čarodějnice mít takovou moc, aby přivolaly neprospěch na celé široké okolí? Dnes již víme, že příčiny tehdejších potíží byly zcela přirozeného původu a všechny oběti procesu se přiznaly pouze po nelidském mučení.