Obrovská socha, kterou do kamene vytesali polynéští domorodci před stovkami let, je prý střežena silnou kletbou. Kdo se ji jen dotkne, toho potká neštěstí a v mnoha případech rovnou smrt.

Skutečně vraždí socha, nebo životy nejméně deseti lidí vyhasly po kontaktu s ní pouze náhodou?

Se svými 272 centimetry je socha nalezená na ostrově Raivavae druhou největší starověkou kamennou sochou v Polynésii. Větší jsou už jen legendární sochy z Velikonočního ostrova. I ta z Raivavae si však drží svou tajemnou pověst.

Socha zřejmě zobrazuje těhotnou ženu a její zvláštností je, že a každé ruce má šest prstů. Dříve ve svých rukách možná také cosi držela. Záhadný artefakt se ale již nedochoval. Pověst, která se ke kamenné ženě vztahuje, však přežila celá staletí.

Původní obyvatelé Raivavae, kteří sochu vytvořili, ji během výroby údajně naplňují kouzlem „tapu“. Žádný z domorodců na Raivavae se ještě v druhé polovině 20. století neodváží posvátné sochy ani dotknout, protože to by znamenalo nemoc a neštěstí.

V horším případě dokonce smrti. Jsou jejich obavy oprávněné?

https://www.youtube.com/watch?v=MvwXmQl5YB8

Nedotýkat se exponátu!

Dnes posvátná socha zdobí zahradu muzea Paula Gauguina ve městě Papeete na Tahiti. Tak jako u mnohých dalších, i u této sochy stojí štítek s nápisem varujícím návštěvníky, že je zakázáno dotýkat se vystavených exponátů.

V tomto případě ale nejde jen o ochranu cenného exponátu, nýbrž i ochranu samotných návštěvníků. Proč? Než socha do muzea dorazila, připravila o život nejméně deset lidí!

Socha až do 60. let minulého století zůstává na svém domovském ostrově Raivavae. „Tři Tahiťané, kteří ji odsud přestěhovali do Papeete v roce 1965 zemřeli záhadnou smrtí během několika týdnů,“ líčí současný americký cestopisec David Stanley.

Tím ale vše teprve začíná. O něco později se na seznam mrtvých zapíší i další lidé a nikdo nepochybuje, že zabíjí právě temná kletba. Proč ale dávní Polynésané sochu prokleli? Možné jen nechtěli, aby se dostala z ostrova, kde byla vyrobena.

Vrátí se zpět domů?

V Papeete socha připadne do vlastnictví muže jménem Stephen Higgin a ten ji daruje jednomu muzeu. Dva měsíce poté umírá na podivnou nemoc a brzy jej následuje i jeho sestra.

Ve stejné době umírá také původní majitel sochy, od kterého ji Higgin koupil, a jeho žena. Kletba nemá smilování ani nad malými dětmi. O tom se přesvědčí jakýsi školák, jenž na sochu hází kameny. Za necelý měsíc onemocní a umírá.

Poslední oběti si kamenná žena vybírá po svém transportu do muzea Paula Gauguina. Jeden Tahiťan, který se sochy při transportu dotkl, zemře o týden později, stejně jako předák, který transport šestiprsté ženy řídil. Jaká temná kletba sochu obestírá?

Polynésané jsou přesvědčeni, že by se dílo mělo vrátit na svůj domovské ostrov a dokonce za tímto účelem sepisují i petici. Problém je však v tom, že po předchozích událostech už se sochou nikdo nechce mít nic společného. Nebo se snad najdou odvážlivci ochotní se sochy dotknout?