19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Pruhovaný nájezdník od Kaspického moře
Pruhovaný nájezdník od Kaspického moře
od 17.7.2021
3.6tis
Lastura slávičky má trojúhelníkový tvar a charakteristickou zebrovitou kresbu.

V Evropě patří mezi stovku nejhorších invazivních živočišných druhů. Ve Spojených státech způsobuje každoročně škody ve výši miliard dolarů. Není náročný na prostor: na metru čtverečním lze nalézt kolonii čítající až 40 000 jedinců. Proč se dal celý živočišný druh na pochod napříč světem?

Kolonie slávičky v písníku na Pardubicku. Lastura slávičky má trojúhelníkový tvar a charakteristickou zebrovitou kresbu. Slávička rychle osídlila i prostředí nově vzniklých antropogenních jezer na severu Čech. Snímek z jezera Matylda v lokalitě Ústí nad Labem. Když v českých přehradách dojde ke snížení hladiny, objeví se i takovýto pohled.

Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) je malý vodní mlž s délkou schránky maximálně 5 centimetrů. Jeho původní domovinou jsou delty řek ústících do Černého a Kaspického moře.

Před dvěma stoletími se tento ponticko-kaspický živočišný druh vydal na na impozantní pochod celým světem. V roce 1972 byla slávička poprvé objevena i na území tehdejšího Československa ve vodní nádrži Rozkoš ve Východních Čechách.

Kolonie slávičky v písníku na Pardubicku.
Kolonie slávičky v písníku na Pardubicku.

Cestovní pasy pro slávičku

Záhadou globálního rozšíření slávičky mnohotvárné si vědci lámou hlavu. Zdá se, že nejvíce přispěla její invazi činnost člověka: rozvoj evropské vnitrozemské lodní dopravy a budování kanálů propojujících východní a západní části Evropy.

V roce 1986 se slávička poprvé vylodí na území Spojených států amerických, kde se jí nejvíce zalíbilo v oblasti Velkých jezer. Problém transkontinentální migrace za slávičku opět řeší člověk.

Měkkýš cestuje v pohodlí balastní vodou, kterou lodě například záměrně nabírají pro lepší stabilizaci trupu v domovském přístavu, aby ji v cíli cesty opět vypustily.

Slávička rychle osídlila i prostředí nově vzniklých antropogenních jezer na severu Čech. Snímek z jezera Matylda v lokalitě Ústí nad Labem.
Slávička rychle osídlila i prostředí nově vzniklých antropogenních jezer na severu Čech. Snímek z jezera Matylda v lokalitě Ústí nad Labem.

Ekonomické škody

Nežádoucí projevy obřích kolonií sláviček spočívají v její schopnosti přichytit se na jakémkoli podkladu pevnými byssovými vlákny. Znemožňuje tím činnost mnoha vodních technologických zařízení, ucpává systémy vodních elektráren.

Přisedlá kolonie slávičky má značnou hmotnost. V již zmiňované oblasti severoamerických Velkých jezer tak byly dokumentovány případy, kdy váha přisedlých měkkýšů potopila dlouhodobě zakotvené čluny.

Když v českých přehradách dojde ke snížení hladiny, objeví se i takovýto pohled.
Když v českých přehradách dojde ke snížení hladiny, objeví se i takovýto pohled.

V České republice se nájezdník od Kaspického moře negativně činí zejména v povodí Labe a Moravy. Ve vodní elektrárně v Nových Mlýnech hrozilo ucpání potrubí i destabilizace procesu chlazení a mazání ložisek. Důvodem byly schránky slávičky mnohotvárné.

Epilog

Jedinou dobrou vlastností slávičky je její schopnost filtrace vody, která je pak o poznání čistší. Zajásal by snad jen majitel přírodního koupaliště.

Zoolog však bije na poplach, protože taková voda znamená méně planktonu a tím i méně potravy pro další vodní živočichy v potravinovém řetězci.

Foto: autor
Lokalita:
Související články
od 18.9.2026 1.5tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 1.6tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 2.9tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz