Indiánské války, ve kterých původní obyvatelé Severní Ameriky bojovali neúnavně, leč marně proti nátlaku bělochů, kteří je mnohdy za cenu nezměrného násilí a vražd vytlačovali z jejich lovišť, provází řada legend.

Jedna z nich vypráví o osudu skupiny Vraních Indiánů, kteří se rozhodli raději zemřít vlastní rukou, než aby padli do rukou vojákům.

Odehrál se však tento příběh, jehož dějištěm se stal proslulý Yellowstone – první americký národní park v historii?

SPARTÁNSKÁ ODVAHA INDIÁNŮ

Kdy přesně v průběhu indiánských válek se tento příběh odehrál, se neví. Vypráví se, že skupina Vraních Indiánů – pouhý zbytek bojovníků, kteří přežili masakr jejich kmene – uprchli před vojáky do oblasti Yellowstonu.

Z vrcholů obklopujících údolí měl prý každý Indián, který na ně vystoupí, spatřit požehnanou zemi (bělochům nepřístupnou). Možná právě tady vzešla indiánská víra ve věčná loviště.

A to vše i přesto, že údolí plné gejzírů považovali za místo, kde sídlí zlý duch a vypouští k nebi smrduté výpary.

Vraní Indiáni odolali předchozímu náporu vojáků jen s vypětím všech sil. Postavili se jim v kaňonu v Yellowstonu s mizernou výzbrojí a v minimálním počtu.

Ti, kteří unikli, se rozhodli radši zemřít vlastní rukou v čelistech vodopádu, než aby vojákům padli do rukou.

OHROMENÍ VOJÁCI JE NECHALI ZEMŘÍT

Když vojáci Indiány znovu po několika dnech objevili, Indiáni už měli připravený vor, který spustili doprostřed divoké řeky ženoucí se napříč kaňonem a nasedli na něj. Pokud měli v plánu dostat se na druhou stranu řeky, neměli naději.

Proud vor strhnul a hnal jej přímo k vodopádu. Vojáci s úžasem sledovali, jak přepadává přes okraj do propasti hluboké desítky metrů. Na tvářích Indiánů však nespatří strach, jen pohrdání. To poslední, co od svých protivníků slyší, je nápěv jejich válečných písní.

Odehrál se někdy tento příběh, nebo je jen jednou z mnoho smyšlených legend provázejících jedno z nejkrvavějších období osidlování Severní Ameriky, během něhož původní obyvatelé statečně a marně bojovali proti nezvratnému osudu?