19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Špioni CIA: Řídí hlavní světová média?
Špioni CIA: Řídí hlavní světová média?
od 19.1.2025
3.4tis
Letecký pohled na ústředí Ústřední zpravodajské služby

Od roku 1947 probíhá studená válka. Komunismus versus demokracie. Sovětský svaz versus Spojené státy. Ty na konci 40. let spouští operaci Drozd. Co je jejím cílem?

Americká Ústřední zpravodajská služba CIA si má v této době začít zakupovat vliv v zákulisí hlavních, převážně amerických médií, jež mají dosah do celého světa! Která to jsou?

Letecký pohled na ústředí Ústřední zpravodajské služby Phil Graham, spolumajitel Washington Post Frank Wisner

Médií, která má CIA v 50. letech postupně začít ovládat, je údajně celá řada.

Většinu z nich jistě znáte – americký týdeník a jeden z nejznámějších světových časopisů Time, věhlasný americký týdeník Newsweek, jedna z hlavních mezinárodních zpravodajských agentur United Press International, světoznámá anglická tisková agentura Reuters, jedna z největších amerických společností zabývající se televizním a rádiovým vysíláním CBS nebo třeba i renomovaná americká televizní a rozhlasová společnost NBC. „Všechna velká americká média i mnohá další od CIA přijímají finanční prostředky.

CIA do nich pak dosazuje své lidi. A reportéry, kteří nepatří přímo k nim, dává na svou výplatní pásku, aby si je naklonili,“ prohlašuje v 50. letech jeden z propuštěných novinářů, jehož jméno není zveřejněno. Kdo celou tuto operaci vede?

Mají první loutky!

V roce 1948 je Frank Wisner (1909–1965), odborník na země jihovýchodní Evropy, které po 2. světové válce zasáhne komunistická vlna, jmenován ředitelem Úřadu pro speciální projekty (OSP).

Tato organizace se brzy stane tajnou větví CIA. Když se operace Drozd rozjede, má Wisner povolat vydavatele deníku Washington Post Philipa Grahama (1915–1963).

Ten má v rámci operace Drozd od 50. let tahat za nitky také deníku New York Times, Newsweeku a CBS. „V 50. letech bylo již do operace Drozd zataženo kolem tří tisíc mediálních pracovníků, kteří od CIA dostávali honoráře nebo byli přímo jejich smluvními zaměstnanci,“ tvrdí Alex Constantine, americký investigativní novinář. Co vše mají pro Ústřední zpravodajskou službu vykonávat?

Propagovat, krýt, ovládat!

Jedním z hlavních úkolů během studené války má být samozřejmě propaganda demokracie a šíření antisovětských myšlenek.

S tím souvisí i krytí tajných operací, prováděných CIA. Média tak nemají strkat nos do „špinavé práce“, kterou tajné služby doma i na území cizích států provádějí. Co mezi tyto prácičky patří?

Údajně se jedná o různé sabotáže, špionáže nepřátelských států, jejích představitelů včetně skryté podpory odbojových antikomunistických skupin v socialistických státech či zemích, které jsou „rudou sílou“ ohrožené. CIA tak de facto začne mít vliv na utváření politiky zahraničních států.

Pták v kleci

K odhalení detailů, týkajících se operace Drozd, dojde v roce 1975 v důsledku vyšetřování aktivit CIA americkým senátorem Frankem Churchem (1924–1975).  Ve zprávě, zveřejněné v roce 1976 Kongresem Spojených států amerických, stojí:

„CIA provozuje celosvětovou síť několika set zahraničních osob, které jí poskytují požadované informace a někdy se pokoušejí ovlivnit i tamní veřejné mínění pomocí skryté propagandy.

Tito jedinci poskytují CIA přímý přístup do velkého množství novin a periodik, desítek tiskových a zpravodajských agentur, rozhlasových a televizních stanic, komerčních knižních vydavatelství a dalších zahraničních médií.“ Podle Churche stojí takové dezinformování světa americké daňové poplatníky kolem 265 milionů dolarů ročně (více než 5 miliard korun)!

Touto zprávou Kongres definitivně potvrdí, že Amerika – země, bojující proti komunismu a upozorňující na státem ovládaná, nesvobodná média, ve skutečnosti sdělovací prostředky ovládá také a používá stejné propagandistické praktiky jako jejich komunističtí nepřátelé. A to dokonce i v cizích zemích!

Zdroje informací: The Intercept, wikipedia.org, The Nation
Foto: 1: Carol M. Highsmithová, CC, volné dílo, 2: Abbie Rowe, CC, volné dílo, 3: Alchetron, Free Social Encyclopedia for The World, volné dílo
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 18.9.2026 1.4tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 1.6tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 2.8tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz