Kutnohorský rodák hrabě Felix Achille de la Cámara (1897–1945) tvrdí, že je po svém otci potomkem španělského šlechtického rodu. Roku 1924 si proto nechává změnit jméno na Felixe Achillla de la Cámaru del Campo y del Padrone.
Po první světové válce pracuje v českém nakladatelství Šolc a Šimáček, snaží se podnikat ve filmu a divadle, například zakládá divadlo Apollo nebo vede divadlo Komedia sídlící v Lucerně, stává se také manažerem a scenáristou francouzských filmových ateliérů.
Nesnáší zednáře
Jeho přítelem je dobrodruh Harry Jelínek (1905–1986) známý podvodným prodejem hradu Karlštejna.
Podobně jako Jelínek i Cámara se už ve 30. letech 20. století stává tajným příslušníkem nacistických jednotek SA. Propaguje v Československu frankistické Španělsko, píše oslavné spisy na generála Franka.
Španělský fašismus podle něj bojuje proti „neviditelné moci světového zednářstva,“ na které má pifku.
Znáte Dívku v modrém?
Píše scénáře a snaží se zaujmout filmem, například je autorem scénáře k filmu Dívka v modrém, který roku 1940 natočí režisér Otakar Vávra (1911–2011). Zabývá se ale především literaturou. Publikuje romány, dramata, povídky, dětské a rozhlasové hry.
Jeho oblíbeným námětem jsou okultní otázky. Zabývá se metafyzikou, starověkými mystérii, mimosmyslovým poznáváním reality. Nepochybuje o existenci těchto jevů, i když je používá hlavně v dobrodružných příbězích.
Upálili kolaboranta zaživa?
Spolupráce s fašisty se mu ale po válce krutě nevyplatí. 8. května 1945 si pro něj revoluční gardy přijdou do jeho bytu v pražské Míšeňské ulici. Obviní ho z kolaborace.
Bojí se ale, že je ozbrojený, a tak za ním pošlou malého chlapce, který ho vyláká na chodbu. Tam se na něj vrhnou.
„Odvlekli ho z domu a kdesi na Kampě ho údajně zaživa upálili; už se nikdy potom neobjevil a jakékoli zprávy o něm po tomto dni chybí,“ píše o trpkém konci jeho života současný historik Milan Nakonečný.
