Pražská Malá Strana se strašidly a duchy hemží zřejmě ještě o něco více než jiná starobylá místa. Například na Maltézském náměstí se prý v Nostickém paláci zjevuje neklidně vyhlížející muž s velkým kladivem v ruce.
Má se jednat o ducha kováře, jehož kovárna kdysi stávala v místech tohoto paláce…
Obyvatelé dalších tří místních domů své příbytky prodali, ale kovář, který nechtěl kovárnu dobrovolně opustit, musel být vystěhován násilím – a následně za několik dnů zemřel.
Od té doby se zde zjevuje jeho neklidný duch, pravděpodobně z toho důvodu, aby se dál domáhal svých práv.
Beethovenova posmrtná skladba?
V domě U zlatého jednorožce v Lázeňské ulici býval svého času luxusní hotel, kde během svého pobytu v Praze v roce 1796 přebýval i slavný německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven.
Na konci 19. století uspořádala skupinka odvážlivců v pokoji, kde Beethoven kdysi bydlel, spiritistickou seanci, na které se jim údajně podařilo skladatelova ducha vyvolat.
Pověst tvrdí, že jim tehdy Beethoven nadiktoval svoji novou, až posmrtně složenou skladbu…

Kříž a popraviště
Další z pověstí se váže ke kříži na starobylém Karlově mostě. Když se zadíváme na druhý pilíř mostu od Staroměstské věže, můžeme si po obou stranách povšimnout jakýchsi výstupků.
Právě na jednom z nich se v dobách císaře Karla IV. nacházel kříž. Na protějším místě prý stávalo popraviště. Lidé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, měli před popravou ještě možnost před křížem pokleknout a pomodlit se.
Kříž na mostě stál až do doby, kdy jej nechala manželka Fridricha Falckého Alžběta Stuartovna, údajně z nenávisti ke katolictví, odstranit.
Avšak Pražané jej po čase opět umístili na jeho původní místo. Je možné, že některé duše odsouzenců zde bloudí až do dnešních dnů?

Vysvobozené neviňátko
Poté, co dal král Václav IV. shodit Jana Nepomuckého do Vltavy, údajně spadl jeden mostní oblouk. Každá oprava ztroskotala, po půlnoci se vždy sesulo vše, co přes den postavili.
Až se jeden stavitel spolčil s ďáblem a slíbil mu duši toho, kdo první ráno přejde most. Léčka s kohoutem však staviteli nevyšla – ďábel vylákal na most jeho těhotnou ženu. Dušička neviňátka se pak neviditelná vznášela nad mostem a kýchala zimou.
Vysvobodil ji až venkovan, jenž na kýchnutí nebožátka řekl: „Pozdrav Pán Bůh“. Od té doby už na Karlově mostě alespoň tento přízrak nestraší…