Skip to content

Stojí za smrtí Mozarta zednáři?

O pravděpodobně největším hudebním géniovi všech dob Wolfgangu Amadeu Mozartovi dodnes koluje mnoho legend. Povědomí o světoznámém skladateli výrazně ovlivnil i s uměleckou nadsázkou natočený film režiséra Miloše Formana Amadeus. Co je tedy pravda a co lež? Jaký vůbec Mozart byl? Jaký měl vztah se svým otcem a jaký se skladatelem Antoniem Salierim? A na co vlastně zemřel? Na mor, na selhání ledvin, na syfilis, nebo byl snad někým otráven?

Zázračné dítě. Tak je rakouský skladatel WOLFGANG AMADEUS MOZART(1756 – 1791) nazýván už ve svých šesti letech. Jeho hudební schopnosti dokonce dosahují takové úrovně, že se svým otcem LEOPOLDEM (1719 – 1787), dvorním houslistou a skladatelem arcibiskupa v rakouském Salzburgu, s velkým úspěchem objíždí celou Evropu, a je dokonce pozván císařovnou MARIÍ TEREZIÍ (1717 – 1780) na císařský dvůr ve Vídni. Malý Wolfgang v této době umí nejen číst, psát a počítat, ale také na svůj věk až neuvěřitelně skvěle hraje na cembalo, varhany a housle a dokonale ovládá techniky hudební improvizace. Před sebou má velkolepou kariéru se smutným koncem. Koncem, který je dodnes předmětem spekulací mnoha jeho fanoušků i odborníků. Co se s ním vůbec stalo?

PEDANTICKÝ LEOPOLD

Právě vztah Wolfganga s otcem je někdy líčen jako vztah bezcitného despoty, který vykořisťuje a utiskuje génia. Jak to je ve skutečnosti? Jisté je, že jde o vztah velice komplikovaný, nikoli však bez citu. Leopold je – možná až přespříliš – milujícím a pedantickým otcem, který chce pro svého syna i zbytek rodiny jen to nejlepší. Snaží se synovi vybudovat oslňující kariéru, a to samozřejmě podle vlastních představ, v nichž nejdůležitější roli hraje společenský a finanční úspěch. Wolfgang je ale jiný. Postupem času tedy mezi ním a otcem dochází k odcizení. Leopold totiž odmítá brát na vědomí, že Wolfgang už dospěl a že si svůj život chce řídit sám.

MOZART: CHCI MEZI ZEDNÁŘE!

Jenže je to také právě on, kdo Wolfganga uvádí do světa nejvyšších vrstev společnosti – mimo jiné i do zednářských lóží. Ty Wolfgang navštěvuje už od svého dětství. Sám je do nich přijat ale až 7. ledna 1785, kdy se stává tovaryšem ve vídeňské lóži U dobročinnosti. „Odjakživa bylo mým vytouženým přáním spojit se s lidmi, kteří ve svém snažení vytkli si za cíl pracovat k osvětě a blahu svých bližních. Věřím, že jsem ve svobodném zednářství takové lidi toužící po dobru našel,“říká prý tehdy sám Mozart. Naplňují se tím také jeho sympatie k idejím, které pak do velké míry mají vliv nejen na jeho život, ale i na jeho tvorbu. Skládá hudbu pro zednářské obřady a často se v ní inspiruje právě zednářskou symbolikou.

PŘIKLÁNĚL SE K ILUMINÁTŮM?

Za zřejmě nejotevřenější projev jeho zednářství je považována opera Kouzelná flétna z roku 1791, která se mu podle některých spekulací nakonec stává osudnou. Má totiž obsahovat nejen klasické zednářské motivy, ale údajně vyzrazuje některá zednářská tajemství a rituály. Francouzský spisovatel CHRISTIAN JACQ (*1947) ve své knize Mozart – Velký mág dokonce tvrdí: „Kouzelná flétna otevřela cestu královskému umění, spojení Ohně a Vody, Muže a Ženy. Tato rituální opera prozrazuje Esetino a Usirovo tajemství, které je klíčem k zednářské tradici zasvěcení.“ Profesor dějin hudby na italské univerzitě v Římě a autor knihy Amadeus: Život Mozartův CLAUDIO CASINI (1937 – 1994) si ale myslí, že tato snad až přílišná otevřenost líčení zednářských obřadů je spíše projevem Mozartova antizednářství a jeho příklonu ke společensky daleko radikálnějším iluminátům, tedy tajemné skupině osob, která má údajně na svědomí největší události posledních staletí. Kde je tedy pravda?

BYL OTRÁVEN?

Ať už je to, jak chce, právě zednáři mohou stát za záhadným Mozartovým úmrtím. Shrnemeli si totiž průběh Mozartovy nemoci, zjistíme, že zatímco ještě 18. listopadu 1791 diriguje ve Vídni v zednářské lóži U korunované naděje svou Zednářskou kantátu, o dva dny později už leží doma s vysokou horečkou a zvrací. Bez zajímavosti určitě také není, že v létě téhož roku si stěžuje na bolesti v bederní krajině, provázené velikou únavou, a poprvé se údajně svěřuje svým přátelům se svou obavou, že ho chce někdo otrávit! Jde jen o jeho paranoiu, pramenící z jeho špatného duševního rozpoložení, nebo o fakt? Měla snad tajemství zveřejněná Mozartem v Kouzelné flétně pro zednáře tak velký význam, že se museli Mozarta zbavit?

OBVINĚNÍ KONKURENTA

V této souvislosti je třeba také dodat, že ačkoli má v této době vysoké dluhy, žije si „na vysoké noze“, což je v příkrém rozporu s tím, jak se mají zednáři chovat, a že také berlínský list Musikalisches Wochenblatt po jeho smrti píše:

„Po návratu z Prahy (do Vídně – pozn. red.) se cítil nemocen a jeho stav se neustále zhoršoval. Předpokládá se, že trpěl vodnatelností. Zemřel ve Vídni koncem minulého týdne. Protože jeho tělo po smrti oteklo, dá se předpokládat, že byl otráven.“ Někteří historici však později za Mozartova vraha označují někoho jiného než zednáře – italského hudebního skladatele a údajného Mozartova konkurenta ANTONIA SALIERIHO (1750 – 1825), který má žárlit na genialitu svého skladatelského kolegy.

Proto mu má tajně podat tzv. aquu tofanu (tofánskou vodu), která je v 17. a 18. století oblíbeným travičským prostředkem – pomalu působícím jedem obsahujícím arzén. Odkud se ale tato obvinění berou? A mají vůbec nějaké opodstatnění?

NAMOČIL HO V TOM I PUŠKIN

Důležitou roli v šíření těchto pomluv sehrává počátkem 19. století Mozartova rodina – zejména pak vdova po Mozartovi KONSTANCE (1762 – 1842) a jeho sestra ANNA MARIA (1751 – 1829), přezdívaná NANNERL. Obě totiž chtějí z Mozartovy slávy vytěžit co nejvíc a Mozartova vražda je pro vídeňský bulvární tisk tučným soustem. Salierimu, talentovanému skladateli a vynikajícímu hudebnímu pedagogovi nepomáhá ani dušování, že nic takového neudělal. „Mohu vás ujistit čestným slovem, že není ani zbla pravdy na té absurdní povídačce,“říká údajně v roce 1823 například židovskému skladateli IGNAZI MOSCHELESOVI (1794 – 1870). A když tuto pomluvu literárně zpracovává ruský básník ALEXANDER SERGEJEVIČ PUŠKIN (1799 – 1837), který ji povyšuje na působivé podobenství o střetu geniality s průměrností, Salieri je dohnán až k pokusu o sebevraždu!

Alexander Sergejevič Puškin

SLÁVA SALIERIMU!

Měl opravdu Salieri důvod na Mozarta žárlit? Historikové se shodují, že s největší pravděpodobností ne. Mozart totiž podle nich není v tehdejší době pro Salieriho žádným velkým konkurentem. Ačkoli je bezesporu mnohem nadanější než Salieri, ten slaví mnohem větší úspěchy. Už od roku 1774 je vídeňským dvorním skladatelem a je všeobecně uznáván za dědice největší autority tehdejšího hudebního světa, německého skladatele CHRISTOPHA WILLIBALDA GLUCKA (1714 – 1787). Jeho díla se hrají po celé Evropě, a později je dokonce císařem JOSEFEM II. (1741 – 1790) jmenován ředitelem dvorní opery. Salieri se tak stává hlavní osobností vídeňského hudebního života a zároveň nejvyhledávanějším evropským hudebním učitelem. K jeho pozdějším žákům patří například LUDWIG VAN BEETHOVEN (1770 – 1827), FRANZ SCHUBERT (1797 – 1828) nebo FERENC LISZT (1811 – 1886). Jak by za těchto okolností Salieri mohl v Mozartovi cítit konkurenci?

KDYŽ HVĚZDA STOUPÁ

Kromě toho – rivalitu obou umělců vyvracejí i jiné okolnosti. Pokud by Salieri proti Mozartovi intrikoval, proč by jakožto nezpochybňovaný „šéf“ vídeňského hudebního života, který se těší císařské přízni, na koncertech pravidelně hrával Mozartovy skladby? Proč by vyučoval Mozartova syna? Jak je možné, že ani Mozart, když ve svých zlostných, přehánějících dopisech píše o svých nepřátelích, Salieriho nikdy nejmenuje? Je důležité si uvědomit, že to nejpodstatnější ve vztahu Salieriho a Mozarta se odehrává až po Mozartově smrti. Teprve až v tomto okamžiku totiž začíná Mozartova hvězda strmě stoupat, zatímco hvězda jménem Salieri spíše vyhasíná, což si Salieri samozřejmě uvědomuje. Možná i proto nakonec volí pokus o sebevraždu.

Záviděl Salieri Mozartovi? Mýtus o chorobném nepřátelství italského komponisty umocňuje i legendární Formanův Amadeus.

POSLEDNÍ HODINY

Jak vypadají Mozartovy poslední dny a týdny? Ve druhé polovině září 1791 posílá skladatel svému příteli do Londýna dopis, ve kterém uvádí: „Hlava se mi motá, držím se na nohou jen s námahou. Cítím, že moje hodiny jsou sečteny.“ V listopadu se pak jeho zdravotní stav ještě zhoršuje. Trpí žaludečními křečemi a často mívá klamné představy, při nichž upadá do prudkého pláče.

Od 20. listopadu 1791 už neopouští své lůžko. Podle dochovaných svědectví mu zároveň otékají dolní i horní končetiny, často přichází vysoká horečka, úporné bolesti hlavy, zimnice, zvracení a objevuje se i svědivá kožní vyrážka.

3. prosince mu ještě lékař pouští žilou a 5. prosince 1791 v 0.50 Mozart v domě ve vídeňské ulici Rauhensteingasse 970 umírá. Lékař, který ho léčí, však příčinu jeho smrti neuvádí a není provedena ani pitva. Co tedy Mozartův stav způsobilo?

BYL PŘÍČINOU MOR?

Podle moderní verze šlo o selhání ledvin v důsledku infekční nemoci a následného kompletního vyčerpání organismu. Objevují se však i další spekulace – tedy kromě té, že byl otráven. Údajně prý umírá na mor, o čemž má svědčit způsob jeho pohřbu, kdy má být vhozen do hromadného a nijak neoznačeného hrobu na vídeňském hřbitově sv. Marka a zasypán vápnem. Smuteční průvod, jehož členem je prý i Salieri, přitom Mozarta údajně na jeho poslední cestě doprovází jen ke vchodu na hřbitov a dále již smuteční hosté nejsou vpuštěni.

Vdova Konstance (vlevo) s rodinou švýcarského hudebního skladatele Maxe Kellera na unikátní dagerotypii z roku 1840.

FIS, CIS, GIS, SYFILIS

Německý badatel LUDWIG KÖPPEN (*1943) ale v roce 2004 ve své knize Smrt Mozarta – záhada vyřešena přichází s novou teorií. Podle ní Mozart umírá na syfilidu, kterou se má nakazit od prostitutky! „20. listopadu povolala rodina k Mozartově loži doktora THOMASE FRANZE CLOSSETA. Ten si později pozval na konzultaci doktora MATTHIASE VON SALLABA, uznávaného experta na jedy a otravy. Oba poznali příznaky chronické infekční pohlavní choroby i to, že se ji Mozart pokoušel léčit. Písemnou zprávu však raději nesepsali,“ míní Köppen. Podle něho prý chtěli zabránit háklivým dotazům, a proto nenařídili Mozartův převoz do vídeňské Všeobecné nemocnice, ačkoli tam Closset působil jako primář. „Církev odmítla poskytnout hříšníkovi poslední pomazání. A nikdy se nekonalo ani úřední vyšetření těla,“ upozorňuje Köppen. Proč to všechno?

Foto: clioseye.sfasu.edu a archiv Enigmy

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky konspirace Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

LIMITKA HENNESSY OD VHILSE
epochalnisvet.cz

LIMITKA HENNESSY OD VHILSE

Portugalský streetartový umělec Alexandre...
Cupcake: Malý individualista mezi lahůdkami
epochaplus.cz

Cupcake: Malý individualista...

„Žádná láska není tak opravdová, jako láska k...
Michal David: Prodává svého vnuka?
nasehvezdy.cz

Michal David: Prodává svého...

Vnukovi SEBASTIANOVI (8) už je přesně...
Atlas prachových částic je prvním svého druhu
21stoleti.cz

Atlas prachových částic je...

Za vznikem elektronického atlasu prachových...
Obrazem: Lechtivé graffiti na řeckém ostrově
epochaplus.cz

Obrazem: Lechtivé graffiti na...

Je přirozené, že mezi nejstarší umělecká...
Boková jela po manželovi své kolegyně
nasehvezdy.cz

Boková jela po manželovi své...

Vypadá to, že se na premiéře dramatu Toman sešla...
Mladý umělecký proud sílí
rezidenceonline.cz

Mladý umělecký proud sílí

Přinášíme vám další dávku z nabídky...
Který zánět je nejčastější?
epochalnisvet.cz

Který zánět je nejčastější?

V důsledku špatné ústní hygieny vzniká zánět dásní,...
Bude kvalitu potravin hlídat chytrý obal?
21stoleti.cz

Bude kvalitu potravin hlídat...

Chemikům z brněnského Vysokého učení technického...
Kdy a proč se nejvíce stresujete? Moderní náplast nalezne odpovědi
21stoleti.cz

Kdy a proč se nejvíce...

Žijeme v době, kdy už je prakticky nemožné...
Proč si přítelkyně Nataša Gollová a Adina Mandlová nemohly přijít na jméno?
epochaplus.cz

Proč si přítelkyně Nataša...

dinu a Natašu potkávají hvězdy...
Hypnotizér konečně i v Praze
iluxus.cz

Hypnotizér konečně i v Praze

Mentalista a hypnotizér Jakub Kroulík...