V dnešní době jsme si v našich obchodech zvykli na přítomnost cizokrajného ovoce. Často však neznáme jeho léčivé vlastnosti či symboliku. Zajímavým ovocem je v tomto smyslu bezesporu granátové jablko (Punica granatum).   Starověké civilizace       Granátové jablko bylo ceněno už ve starověkých civilizacích, například v Mezopotámii, Egyptě nebo

Zmiňuje se o nich například již řecký historik Hérodotos v pátém století před naším letopočtem. Androfágové – kmen starověkých kanibalů. Antický svět je považoval za divoké kočovníky, kteří neuznávali žádné zákony. Nejvíce šokující však měla být jejich obliba v lidském mase. Která oblast Evropy byla jejich domovinou? O kanibalských kmenech p

Kdo by neznal Spartaka, otroka a gladiátora, který v prvním století před naším letopočtem otřásl základy starověkého Říma?! Tato historická postava byla výraznou inspirací nejen pro umělce… Stačí vzpomenout na masové tělovýchovné akce typu spartakiád. Spartakus měl zemřít v roce 71 př. n. l. Jeho tělo však nikdy nebylo nalezeno. Proč? Podle antický

Pokud chcete, můžete svoje názory projevit i květinou. Květomluvě se nejvíc dařilo v Evropě v devatenáctém století. Symbolika květin je však mnohem starší a často velmi záhadná. Dobrým příkladem je růže. Co tato „královna květin“ vyjadřuje? Latinská fráze „sub rosa“ (doslova „pod růží“) je označením tajemství a mlčenlivosti. I z toho důvodu se symb

Mocní tohoto světa často byli – a jsou ve svém rozhodování poněkud nejistí. Z toho důvodu vždy hledali oporu v astrologii. Na dobrou radu „z hvězd“ spoléhali i vládci císařského Říma. Ti, kteří jim tyto rady dokázali zprostředkovat, se těšili značné přízni. Jedním z nich byl i tajemný Thrasyllus z Mendes. Komu radil a jak moc ovlivnil římské dějiny?

Pohoří Pyreneje, konkrétně pak jeho francouzská část, má zajímavou a stále ještě záhadnou mytologii. Patří do ní i tajemný bůh označovaný většinou jako Abellio. Co o něm vlastně víme? Podle historiků byl Abellio slunečním bohem. Často je spojován se starověkým bohem Apollónem, občas i s galským bohem Belenem. Původ tohoto božstva však může být mnoh

Během bakchických mystérií se ženy měnily v krvelačné bestie Kolem vysoké vatry tančí několik postav oděných do zvířecích kůží. „Vypadají jako divoženky,“ shodnou se dva muži sledující běsnění zpovzdálí a pud sebezáchovy jim nedovolí jít dál. Divoký tanec a popíjení vína přeruší hluboký tón lesního rohu. Před očima mužů se odehrává hrůzná podívaná. Ženy utíkají lesem a žádný tvor před nimi není

Délos je ostrov v Egejském moři,  v řeckém souostroví Kyklady. V současnosti je archeologickým nalezištěm zapsaným do seznamu světového dědictví UNESCO. V antice se však jednalo o posvátné kultovní místo, se kterým prý byli v kontaktu i obyvatelé legendární země Hyperborea. Od prehistorických dob byl Délos sídlem náboženských kultů. Nejvýrazněji zd

Obyčejní lidé jsou svým bohům ochotni obětovat za příslib zdraví a dobré úrody téměř vše, aby si zpříjemnili strastiplný pozemský život. Pokud jde o posmrtný život, mění se starověcí Římané a Řekové v krvelačné bestie, vrhají se do ohně nebo pojídají lidské maso! Proč to všechno dělají? Aby jim byla odkryta ta největší tajemství života a smrti!  Mystérií, jak se obřadům říká, se mohou zúčastnit

V seznamu tragických událostí, kdy evropské velehory Alpy zabíjely, najdeme i zmínku o roce 218 před naším letopočtem. Ano, jednalo se o slavný „alpský trek“ armády kartaginského vojevůdce Hannibala v rámci takzvaných punských válek. Kde jsou však ostatky těch tisíců nešťastníků, které zahubilo velehorské klima či pády lavin? Dostupné zdroje tvrdí,