Na konci druhé světové války se již hroutí německé vojenské síly a Hitler proto upíná svoji naději k tzv. Alpské pevnosti. Tato lokalita v Alpách, chráněná velikány hor, měla být místem vojenských jednotek, které by svedly poslední bitvu, nebo do doby, než by byla vyvinuta nějaká válečná zbraň, která by na poslední chvíli zvrátila osud Německa. V to do poslední chvíle věřil sám Hitler, který si pr

Zřícenina hradu Pecka stojí na skalnatém výběžku nad městečkem stejného názvu a to v severovýchodní části okresu Jičín Královéhradeckého kraje. Jedním z jeho významných držitelů byl také český šlechtic pan Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621). V mládí byl od svých 12 let pážetem arciknížete Ferdinanda Tyrolského (1529-1595) v Innsbrucku. Zde za dobu několika let získal široké vzdělá

Pověsti, které se váží k našim hradům, mívají nezřídka určitý reálný základ v nějaké události. Záleží na rozsahu vyprávěného příběhu, některých reálných prvcích (například nálezech zazděných lidských koster, pozůstatků hladomoren, hrobek, hradních sklepení) apod., aby na nich byl vystavěn příběh z těchto míst. I když některé hrady či zámky mají stejné hlavní postavy přízraků, například v podob

U málokterého našeho hradu se stalo, aby jeho historie nebyla poznamenána nějakou tragickou událostí s krvavým zločinem. To potom na jeho chodbách nebo zříceninách se objevoval duch oběti nebo duch zločince, čekající na odčinění spáchané křivdy. Ale v Jizerských horách stával od poloviny 14. století takovýto hrad. Zakladatel hradu není znám, ale pro svoji polohu na skalnatém ostrohu nad soutok

Kdekdo zná Dokský rybník, ale většinou pod známějším názvem Máchovo jezero. Ve středověku zde stávaly dvě menší tvrze. Jedna byla na návrší severně od Doks a jmenovala se Kluček. Slovo pochází ze starého výrazu „klučení“, neboli kácení stromů a vyčistění místa v lese pro výstavbu obydlí nebo založení polí. Ta druhá tvrz, známá jako Myší hrádek, stála na pískovcové skále přímo v Máchově jezeře, chr

Světce jsou částí okresního města Tachova s hrstkou obyvatel a střední průmyslovou školou. Turistům se pod pojmem Světce vybaví především krásná novorománská jízdárna, vybudovaná šlechtickým rodem Windischgrätzů v letech 1858 až 1861. Svým pojetím a velikostí se stala druhou největší jízdárnou ve střední Evropě po té z Vídně. Má unikátní řešení střechy a po obvodu obsahovala i hostinské pokoje.

Vesnici se zajímavým názvem Vranová Lhota najdeme na jihovýchodě Pardubického kraje. Leží v údolí řeky Třebůvky, na dřívější významné obchodní cestě v pomezí Čech a Moravy. Kdysi se v okolí dolovala železná ruda a vznikla zde i huť, pivovar, mlýn či palírna. Majitelé panství ve 14. století sídlili na hradě Vraní Hora, nad údolím říčky Třebůvky. Ale přímo ve vsi stojí starý zámek, majetek Fried

Majestátně se nad městem Buchlovice vypíná mohutný hrad Buchlov, viditelný již z dáli v široké oblasti dolní Moravy. Patří k nejstarším moravským hradům, který střežil někdy od roku 1130 obchodní stezku a úrodné údolí. Údajně hrad Buchlov založila markomanská královna Fritigilda na základě jedné události. Jednou při vyjížďce se svou družinou na lovu objevila na místě dnešního hradu jeskyni a v

Zhruba 30 km od Prahy se nachází bývalé královské město Slaný. Pokud se spolehneme na kronikáře Václava Hájka z Libočan, bylo město založeno již v roce 750 a to knížetem Nezamyslem. A titul královského města získalo Slaný od Václava II. kolem roku 1300. A jak k tomu svému názvu město přišlo? To když Holot, přítel zmíněného knížete Nezamysla, vyrazil na lov. Když se svou družinou zastavil u stud

Zlín se původně jmenoval úplně jinak a to podle místního nářečí jako „Zlaté japko“, nebo-li Zlaté jablko. Jak tedy toto dnes moderní průmyslové město k té změně a podivném názvu dospělo? Jedno podání mluví o tom, že se váže ke zdejším zlým lidem, jiné naopak o zlém cizím člověku vůči domácím. Jak to tedy bylo? V dávných válečných dobách tudy táhlo vojsko, snad Tataři či bůhví kdo. Na čas se us