Cesta na 755 metrů vysokou skálu, kde se rozkládá chrám Serábit el-Chádim (Hora služebníka), není zakreslena v žádných mapách, proto se vyplatí si najmout průvodce, jenž se v Sinaji vyzná.

Výhled do okolí z vrcholků tzv. Otrockých výšin pak patří k jedněm z nejkrásnějších.

Důležitá bohyně

Za vlády faraonů na Sinajském poloostrově pracovalo mnoho dělníků v dolech na měď, malachit a tyrkys. Hathor, bohyně lásky, plodnosti a ochránkyně žen a zemřelých, je patronkou celého poloostrova, právě jí je zasvěcen i skalní chrám.

O důležitém postavení této bohyně v staroegyptském panteonu svědčí mimo jiné i to, že jí bylo v Egyptě zasvěceno mnoho chrámů, jmenovitě např. svatyně v Dér el-Bahrí, Abú Simbelu a celá řada dalších, z nichž dodnes zbyly pouze trosky.

Místo bohů

Sinajský Serábit el-Chádim jako stavba fascinuje, ale také překvapuje svým umístěním v měsíční krajině, která není příliš vhodná pro život, ale profitovala především z těžby nerostů, a která ve své době zažívala obrovský rozmach.

Kromě Hathor, jež je známa také jako patronka tyrkysových dolů a dělníků, zaujímali v chrámu významné místo i další bohové.

Strážce Sinaje a Východní pouště a ochránce egyptských panovníků Sopdu, bůh moudrosti, učenosti, písma řeči a kouzelnictví Thovt. 

Nesměl chybět ani Snofru, zbožštěný zakladatel a první král 4. dynastie (asi 2543-2436 př. n. l.) a stavitel pyramid.