Roku 1710 se na výsluní evropského společenského života náhle objevuje tajemný muž pokročilého věku a všechny oslňuje svými obsáhlými znalostmi. Podle mnohých svědků vůbec nestárne a dávné historické události popisuje tak, jako by při nich sám byl.

Dokonce se o něm začne proslýchat, že je nesmrtelný. Jeho identita zůstává nejasná.

Je charismatický a vzdělaný. Má obdivuhodný rozsah talentů a často ohromuje i svými znalostmi. Mluví plynule osmi jazyky bez jakéhokoliv náznaku přízvuku a má výjimečné znalosti sanskrtu, čínštiny a arabštiny.

Hraje také na několik hudebních nástrojů, je talentovaným malířem a geniálním vypravěčem, který díky svým hlubokým znalostem historie dokáže bez zaváhání líčit detaily ze života dávno mrtvých historických osobností, jako by je sám důvěrně znal.

Tvrdí o sobě, že procestoval celý svět a svým vystupování skutečně okouzluje smetánku všude tam, kde se objeví. Podaří se mu dostat do přízně i těch nejváženějších osobností včetně několika evropských králů.

Přesto jeho vlastní osobnost zůstává z větší zahalena tajemstvím. Nikdo neví, kdy se narodil, kde v minulosti žil, odkud přišel a kam měl namířeno. Jednoduše se objevil, nějaký čas si užíval s evropskou smetánkou a pak zase stejně tajemně zmizel.

Není známo ani to, kdy zemřel. Pokud vůbec zemřel. Mohl být tajemný šlechtic nesmrtelný, jak někteří spekulují?

NESTÁRNOUCÍ HRABĚ

Některé prameny uvádějí, že se roku 1710 muž známý jako hrabě ze Saint Germain pravděpodobně narodil. Podle jiných zpráv se naopak vynořil z neznáma a už tou dobou byl prý velmi starý. O hraběti navíc hovoří několik různých šlechticů, kteří se s ním měli během jeho diplomatických cest po Evropě, setkávat v období dlouhém desítek let, a podle jejich svědectví hrabě vůbec nestárl.

Mnozí jej také označují za alchymistu a znalce tajných nauk, které mu zřejmě zajišťují pověstnou dlouhověkost či dokonce nesmrtelnost. Navíc prý dokáže předpovídat budoucnost. Svou zkušenost s hrabětem a jeho podivuhodnými dovednostmi má osvícenský francouzský filozof Voltaire (1694–1778), který se Germaina nebojí označit za muže, který zná vše.

Od hraběte se prý Voltaire dozvídá nejen přesné datum vlastní smrti, ale vylíčí mu také věrný obraz toho, bude vypadat 20. století. Saint Germain fascinovanému filozofovi vypráví například o mluvících obrázcích či mechanickém létajícím stroji.

Předpověděl hrabě v 18. století letadla a televize?

ZASTAVUJE VÁLKY

Z dochovaných zpráv je patrné, že si hrabě ze Saint Germain dokázal kolem prstu omotat leckoho, čímž si získává silné konexe a nebývalý vliv na mnohem místech Evropy. Během jedné ze svých diplomatických cest údajně sjednává mír mezi Pruskem a Rakouskem.

Jeho značný vliv je patrný i v Rusku, kde o rok později zabrání další válce, kterou tentokrát proti Dánsku rozpoutává tehdejší car Petr III. (1728–1762) toužící rozšířit své impérium o Šlesvicko. Přičiněním hraběte je car z trůnu sesazen a nahrazen vlastní manželkou Kateřinou Velikou (1729–1796).

Pod její vládou je válka ukončena a země vzkvétá. Kateřině se také daří zbavit Rusko závislosti na Prusku. Měl podivný hrabě rozhodující slovo na poli evropské politiky až do takové míry, že na jeho nátlak Rusko vystřídalo panovníka?

HRABĚ ŠPION

Saint Germainův vliv, tajemné minulost a neověřená identita nakonec přeci jen vzbudí alespoň u některých lidí podezření. Objevují se dokonce obavy, že by mohl být zahraničním špionem, což by vysvětlovalo jeho snahy ovlivňovat světové dění.

V roce 1745, jak informuje vévoda z Oxfordu Horace Walpole (1717–1797), je Saint Germain pro podezření ze špionáže skutečně zatčen. „Další den zatkli podivného muže, který si říká hrabě Saint Germain,“ stojí ve Walpoleově dopise.

„Velšský princ se o něj zajímal, ale zbytečně. Nakonec nebyl obviněn a byl propuštěn; a což mě přesvědčuje, že nejde o gentlemana, zůstává zde a vypráví o tom, jak ho zatkli jako špiona.“ Skepticky se k tajemnému hraběti vyjadřuje také slavný italský spisovatel Giacomo Casanova (1725–1798), který se s ním osobně setkává v roce 1757.

„Byl to výjimečný muž, přírodou stvořený k tomu, aby byl králem všech podvodníků a šarlatánů,“ prohlašuje. Byl tedy Saint Germain pouhým výřečným podvodníkem a nadaným manipulátorem?

ALCHYMISTA PO BOKU KRÁLE

Dalo by se očekávat, že se tak zdatný manipulátor pokusí zneužít svého vlivu k vlastnímu prospěchu, jenže ve skutečnosti neexistují žádné zprávy o tom, že by svého postavení jakkoliv zneužil. Naopak působí dojmem, že se v tichosti vytratí, jakmile je jeho část práce hotova, a přesune se zase jinam.

A to i tehdy, kdy se na nějaký čas začne objevovat po boku francouzského krále Ludvíka XV. (1710–1774), který mu dokonce poskytne luxusní zámek Chambord na řece Loiře. Hrabě si zde následně zřizuje své laboratoře, kde podle různých teorií mění obyčejné kameny v drahokamy a zřejmě má také k blízko ke Kameni mudrců, který mu propůjčuje nesmrtelnost.

Tomu nasvědčují zprávy o setkání s hrabětem dlouho po jeho smrti. První zvěsti o jeho smrti přicházejí v roce 1784. O rok později se ovšem Sain Germain účastní koncilu svobodných zednářů v Paříži. A o dalších sto let později se s ním prý osobně setkává anglická spisovatelka Annie Bessant (1847–1933).

V té době by mu ale muselo být nejméně 175 let! Podařilo se mu skutečně dosáhnout nesmrtelnosti?