Asi dva kilometry od města Nepomuk v Plzeňském kraji se rozkládal cisterciácký klášter. Založen byl někdy kolem roku 1145. Klášter byl neobyčejně výstavný a také bohatý. Dokonce se tradovalo, že střecha hlavní budovy byla pokryta zlatem.

Se jménem kláštera, ale i přilehlého města, byly problémy již od počátku. Totiž některé prameny uvádí název Pomuk a jiné dnešní podobu a to Nepomuk, které se objevuje od 15. století.

Ale to nic nemění na tom, že již sto let předem byl předpovězen konec kláštera za dramatických událostí. Již jako malé dítě, později zvaný „slepý mládenec“, prý tuto zkázu prorokoval v místech dnešního červeného mostu, nedaleko brány kláštera.

A ona předpověď (ostatně jako prý řada dalších) se bezezbytku vyplnila. Stalo se tak za husitských válek. Tehdy byl klášter Janem Žižkou dobyt a zničen.

Údajně se prý rozhodoval, zda zachová honosné stavby, ale jeho vojsko za podpory některých vesničanů, kteří neměli rádi přísné mnichy, lstí klášter dobyli a zničili. Navedl je jakýsi Ryntov, který si za zradu nárokoval zlato z kláštera.

Ale Žižka prý v tomto případě po dobytí kláštera nechal část zlata roztavit a nalít chamtivci do hrdla. Dodnes se prý louce, kde se to stalo, jmenuje po tomto zrádci.

Se zničením kláštera souvisí také v roce 1420 velká bitva na úpatí Zelené hory. Vojsko Bohuslava ze Švamberka tehdy hnalo z kopce Zelené hory vojsko Mikuláše z Husi s urputností, které nemělo obdoby.

Lidé, včetně žen a dětí, tu byli bez slitování ubíjeni a mučeni tak, že protékající potok se naplnil lidskou krví a jeho voda zčervenala.

Dnes v těchto místech stojí most, který je odedávna na upomínku této události natírán červenou barvou a nese i stejný název „Červený most“. A také prý v období výročí bitvy z roku 1420 se v noci z těchto míst ozývá nářek a sténání duší mrtvých. Zřejmě bylo lidské utrpení tak veliké, že je nestačily odvát ani uplynulé věky.