Tajuplné podzemí staroslavného Vyšehradu neskrývá jen chladnou tmu, ale opatrovává spletitý labyrint barokních vojenských kasemat, zapomenuté chrámy a vzácné národní poklady.

Hluboko uvnitř mohutné skály nad řekou Vltavou pulzuje skrytá historie, která se dodnes úspěšně vyhýbá shonu moderní metropole.

Místo, ke kterému se vážou nejstarší české mýty, ve svých temných útrobách střeží monumentální podzemní sál Gorlice, kamenná svědectví z Karlova mostu i utajené úkryty z dob druhé světové války.

Vyšehradské podzemí tak nepředstavuje pouhé prázdné sklepení, nýbrž fascinující, více než kilometr dlouhý komplex, který dodnes dráždí představivost historiků, záhadologů i běžných dobrodruhů.

Plížíte se úzkými cihlovými chodbami barokního opevnění, které v průběhu 17. a 18. století budují francouzští a rakouští inženýři.

Tyto takzvané vyšehradské kasematy měří přes kilometr, jsou zhruba dva metry vysoké a původně slouží k rychlému a bezpečnému přesunu vojáků i k nečekaným výpadům do týlu nepřítele.

Vzduch v chodbách je i uprostřed horkého léta příjemně chladný a stěny dodnes odrážejí ozvěny kroků dávných obránců pevnosti. Fascinující je, že v hradebním valu se ukrývá také unikátní románsko-gotická vrstva, kterou před staletími srovnávají se zemí husité.

Pod nánosy hlíny a cihel tak spočívají například zbytky baziliky svatého Vavřince či unikátní, zasypaný středověký kostel Stětí svatého Jana Křtitele.

Skrýš pro unikátní sochy

Chodby vás náhle vyvádějí do největšího podzemního prostoru celé pevnosti, do ohromujícího sálu Gorlice.

Tato podzemní hala o rozloze 300 metrů čtverečních a výšce třinácti metrů dříve sloužila jako bezpečné shromaždiště vojska a chráněný sklad střeliva i potravin pro případ dlouhého obléhání.

Dnes však tento monumentální prostor funguje jako tajuplná galerie, která poskytuje bezpečné útočiště před nepřízní počasí šesti originálním barokním sousoším z Karlova mostu.

V doprovodu tlumeného osvětlení zde z bezprostřední blízkosti obdivujete ikonická díla, jako je například sousoší svatého Luitgarda od Matyáše Bernarda Brauna nebo sousoší svatého Kosmy a Damiána z dílny Jana Brokoffa.

Temná válečná minulost

Tajemná vyšehradská skála však sahá hlouběji a odhaluje i mnohem temnější kapitoly novodobé historie, které se propojují s válečným běsněním.

Část podzemních chodeb, konkrétně takzvané Podolské kasematy, prochází za druhé světové války radikální proměnou pod taktovkou německých okupantů.

Příslušníci jednotek SS tyto staré vojenské chodby přebudovávají na moderní protiletecké kryty a podzemní lazaret pro nedalekou podolskou nemocnici.

Mezi lidmi navíc stále kolují divoké zvěsti o tajných únikových chodbách vedoucích až na dno Vltavy nebo o skrytých pokladech samotného knížete Křesomysla. Podzemní říše Vyšehradu si tak i v dnešních dnech pevně střeží svá neodhalená tajemství.