22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Víte, co jsou hlenky? Pokud ne, nejste sami!
Víte, co jsou hlenky? Pokud ne, nejste sami!
od 16.7.2023
2.6tis
Hlenky patrně mají paměť.Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
282
SDÍLENÍ
2.6tis
ZOBRAZENÍ

Nad touto otázkou bádají biologové po celém světě a definitivní odpověď je zřejmě ještě v nedohlednu. Hlenky byly obvykle řazeny jako samostatný kmen říše hub Myxomycophyta a studiem jejich asi pěti set druhů se tedy dříve zabývali mykologové. Jenže postupem času vědci začali na hlenky pohlížet zcela jinak…

Hlenky patrně mají paměť.Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Houba, nebo živočich ?

Hlenky totiž přestávají zkoumat mykologové a začínají se o ně zajímat zoologové, přesněji protozoologové, tedy ti, kteří se zabývají jednobuněčnými organismy, nazývanými dříve prvoci… Proč?

Je vlastně hlenka houba a nebo spíše živočich? Foto: Ryan Durand, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Je vlastně hlenka houba a nebo spíše živočich? Foto: Ryan Durand, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

„Chodící“ houba?

Hlenky se totiž mohou přesunovat z místa na místo, a to poměrně vysokou rychlostí asi 1 cm/hod.

V uměle vytvořeném bludišti pak plazivým pohybem dokážou nalézat nejkratší cestu k potravě a na podložce za sebou nechávají perleťově lesklou stopu se zbytky potravy.

Vědci navíc zjistili, že i když hlenky nemají mozek ani nervovou soustavu, jsou schopny se učit a vytvářet si podmíněné reflexy.

Hlenky se dokáží samy přemísťovat.Foto: Ben Keen, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Hlenky se dokáží samy přemísťovat.Foto: Ben Keen, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Umí se učit!

Na základě výzkumu se zjistilo, že v pravidelných intervalech proudu suchého vzduchu se jejich pohyb výrazně zpomaluje.

Po několika takových pokusech s proudem suchého vzduchu začaly hlenky zpomalovat svůj pohyb ještě před jeho působením, neboť jej již očekávaly. Navíc svůj pohyb zpomalovaly ve stejném časovém intervalu, i když závan suchého vzduchu vůbec nepřišel.

Hlenky patrně mají paměť.Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Hlenky patrně mají paměť.Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Dobrá paměť

Jestliže se pak působení suchého vzduchu několikrát neopakovalo, hlenky na to postupně začaly „zapomínat“, tedy docházelo k vyhasínání reflexu.

Stačilo ale jen jednou závan zopakovat, hlenky si „vzpomněly“ a začaly znovu v pravidelných přestávkách zpomalovat, a to dokonce i v případě, že předcházela až šestihodinová pauza.

Zvláštní komunikace

Za nepříznivých podmínek, kdy například nemá dostatek vláhy, se hlenka změní v tvrdý útvar a trpělivě čeká na zlepšení situace. Hlenky navíc prý dokážou vycítit i nebezpečí a úspěšně se mu vyhnout.

Pokud se však již hrozbě vyhnout nestihnou, potahují své tělo pevnou, nestravitelnou slupkou. Údajně rovněž také disponují zvláštní schopností komunikace, neboť si prý mezi sebou dokážou předávat informace ohledně potravy nebo případného hrozícího nebezpečí.

Zdá se tedy, že tento „sliz“, jenž většinou na svých procházkách přírodou bez povšimnutí míjíme, je poměrně „chytrý“…

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 21.11.2026 1.2tis
Skupina chlapců pronásledovaná pro svou víru nachází úkryt v jeskyni kdesi na Blízkém východě. Vyčerpaní usínají, a když se znovu probudí, zjistí, že venku mezitím uběhlo několik staletí! Jejich příběh je mnohými považován za pravdivý, vysvětlení pro něj ale neexistuje. Narazili snad na nějakou anomální zónu, kde dochází k deformaci času? [gallery ids="173873,173874,173876,173877,173878,173880,
od 20.11.2026 2.6tis
Hluboko v ekvádorské džungli se nachází jeskynní systém, který už desítky let jitří fantazii dobrodruhů, archeologů i milovníků záhad. Cueva de los Tayos je spojována s obrovskými podzemními chodbami, neznámou civilizací a údajnou knihovnou tvořenou kovovými deskami. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že v jejích útrobách leží důkazy o dávných návštěvnících z jiných světů. Co se skutečně skrývá p
od 18.11.2026 3.4tis
Ohlušující výbuch. Před obličeje pasažérů letu MH17 vypadávají kyslíkové masky. Vzduchem létají drobné předměty, teplota rychle klesá na minus 50 stupňů. Většina cestujících okamžitě omdlévá.  Jen několik z nich cítí, jak se letadlo naklání a načíná spirálu smrti směrem k zemi. Tři minuty trvá, než dopravní Boeing s 298 osobami na palubě dopadne na východ
od 16.11.2026 3.4tis
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
od 15.11.2026 3.3tis
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz