16. listopadu 1491: Ve španělském Toledu jsou popraveni Židé podezřelí ze zabití možná neexistujícího dítěte, které se stane svatým.
Domů     Víte, co jsou hlenky? Pokud ne, nejste sami!
Víte, co jsou hlenky? Pokud ne, nejste sami!
od 16.7.2023
2.6tis
Hlenky patrně mají paměť.Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
282
SDÍLENÍ
2.6tis
ZOBRAZENÍ

Nad touto otázkou bádají biologové po celém světě a definitivní odpověď je zřejmě ještě v nedohlednu. Hlenky byly obvykle řazeny jako samostatný kmen říše hub Myxomycophyta a studiem jejich asi pěti set druhů se tedy dříve zabývali mykologové. Jenže postupem času vědci začali na hlenky pohlížet zcela jinak…

Hlenky patrně mají paměť.Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Houba, nebo živočich ?

Hlenky totiž přestávají zkoumat mykologové a začínají se o ně zajímat zoologové, přesněji protozoologové, tedy ti, kteří se zabývají jednobuněčnými organismy, nazývanými dříve prvoci… Proč?

Je vlastně hlenka houba a nebo spíše živočich? Foto: Ryan Durand, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Je vlastně hlenka houba a nebo spíše živočich? Foto: Ryan Durand, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

„Chodící“ houba?

Hlenky se totiž mohou přesunovat z místa na místo, a to poměrně vysokou rychlostí asi 1 cm/hod.

V uměle vytvořeném bludišti pak plazivým pohybem dokážou nalézat nejkratší cestu k potravě a na podložce za sebou nechávají perleťově lesklou stopu se zbytky potravy.

Vědci navíc zjistili, že i když hlenky nemají mozek ani nervovou soustavu, jsou schopny se učit a vytvářet si podmíněné reflexy.

Hlenky se dokáží samy přemísťovat.Foto: Ben Keen, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Hlenky se dokáží samy přemísťovat.Foto: Ben Keen, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Umí se učit!

Na základě výzkumu se zjistilo, že v pravidelných intervalech proudu suchého vzduchu se jejich pohyb výrazně zpomaluje.

Po několika takových pokusech s proudem suchého vzduchu začaly hlenky zpomalovat svůj pohyb ještě před jeho působením, neboť jej již očekávaly. Navíc svůj pohyb zpomalovaly ve stejném časovém intervalu, i když závan suchého vzduchu vůbec nepřišel.

Hlenky patrně mají paměť.Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Hlenky patrně mají paměť.Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Dobrá paměť

Jestliže se pak působení suchého vzduchu několikrát neopakovalo, hlenky na to postupně začaly „zapomínat“, tedy docházelo k vyhasínání reflexu.

Stačilo ale jen jednou závan zopakovat, hlenky si „vzpomněly“ a začaly znovu v pravidelných přestávkách zpomalovat, a to dokonce i v případě, že předcházela až šestihodinová pauza.

Zvláštní komunikace

Za nepříznivých podmínek, kdy například nemá dostatek vláhy, se hlenka změní v tvrdý útvar a trpělivě čeká na zlepšení situace. Hlenky navíc prý dokážou vycítit i nebezpečí a úspěšně se mu vyhnout.

Pokud se však již hrozbě vyhnout nestihnou, potahují své tělo pevnou, nestravitelnou slupkou. Údajně rovněž také disponují zvláštní schopností komunikace, neboť si prý mezi sebou dokážou předávat informace ohledně potravy nebo případného hrozícího nebezpečí.

Zdá se tedy, že tento „sliz“, jenž většinou na svých procházkách přírodou bez povšimnutí míjíme, je poměrně „chytrý“…

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 15.11.2026 1.2tis
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 2.5tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 2.8tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 3.1tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 3.3tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz