Historie hradu Rabí je naplněna až po okraj různými záhadami a legendami. Přidávat k nim další, je stejné jako nosit pomyslné dříví zpátky do lesa.

Přesto, jedna pověst vyprávějící o vzdušných mostech je natolik zvláštní, že se pro ni pokusíme najít originální vysvětlení.

Hrad Rabí je spojován i s pohádkovými poklady. Ty  se zde hledaly usilovně již v osmnáctém století. Kopáči pracovali s takovou energií, že jim při snění o zlatě málem spadla na hlavu podkopaná hradní věž.

Hledal se poklad z patnáctého století, kdy hrad sloužil jako festovní trezor pro uložení cenností v neklidných časech. Nakonec hrad obsazují husitská vojska. Co když nějakou položku z pohádkového bohatství boží bojovníci přehlédli?

Legenda o pokladu na hradě Rabí žije dál. Ale není to jediný mysteriózní příběh…

Kožené lávky

Kromě pověstí o pokladech jsou v kontextu hradu Rabí zmiňovány i další neméně zajímavé bájné příběhy. Patří k nim též odkazy na zvláštní vzdušné mosty, které údajně spojovaly hrad Rabí s další středověkou pevností – hradem Prácheň.

Zároveň se objevují indicie, že na Rabí se holdovalo i alchymii včetně nejasných pokusů a experimentů. Jaké vzdušné mosty začínaly na Rabí? Měly nějakou souvislost se zmíněnými experimenty?

Ústně tradované legendy si se slovním spojením „vzdušné mosty“ nevěděly příliš rady. Vysvětlují je tak velmi zemitě jako kožené lávky visící z hradu Rabí až na hrad Prácheň.

Aviatické pokusy?

Pojďme se ovšem zaměřit na současný význam „vzdušných mostů“? Nyní je chápeme jako imaginární vzdušnou trasu, která umožňuje leteckou přepravu nákladu i osob nad územím mezi dvěma body.

Nemohly snad tajemné experimenty na Rabí souviset s primitivními aviatickými pokusy? Hrad Prácheň je vzdálen od Rabí vzdušnou čarou pouhých pět kilometrů. I jednoduchý kluzák by takovou vzdálenost snadno překonal.

První pokusy o létání se vskutku odbývaly formou skoků z věží, například i hradebních. Snahou bylo napodobovat let ptáků. Krátký klouzavý let tak mohl být prvním úspěšným experimentem v historii létání.

Různá létající zařízení navrhoval na přelomu patnáctého a šestnáctého století i Leonardo da Vinci. Pracoval také s myšlenkou pevného a zároveň nepohyblivého křídla. O neznámém vědátorovi, jež působil na Rabí, se ví pouze to, že byl cizinec.

Středověké kluzáky

Co když se na hrad dostaly i revoluční myšlenky inspirované odkazem velkého ducha italské renesance? Ostatně, úspěšné experimenty s létáním na kluzáku jsou v Evropě připisovány benediktinskému mnichovi jménem Eilmer z Malmesbury.

Psalo se tehdy jedenácté století a aviatik v mnišské kutně prý opravdu letěl. V Čechách měl jistý Vít Fučík absolvovat několik letů v období 1760-1770. Ze svého bydliště u Strpí prý doletěl až do Vodňan.

Vzdušnou čarou je Strpí vzdáleno od Vodňan šest kilometrů. To je podobná vzdálenost jako mezi lokalitami hradů Rabí a Prácheň. Na Slovensku v té době zase „létal“ mnich Cyprián z Červeného Kláštora.

Epilog

Kdoví, možná je legenda o tajemných vzdušných mostech vedoucích z hradu Rabí jen vzpomínkou na dávné pokusy středověkých aviatiků. Tyto experimenty pak lidová slovesnost zamaskovala legendami o bizarních kožených mostech visících mezi hradními věžemi.

To byla pořád snesitelnější představa o významu slovního spojení „vzdušné mosty“, než byl let dávného kluzáku z Rabí na Prácheň.