Zámek Blatná stojí ve městě stejného jména, asi 60 kilometrů jihozápadním směrem od Českých Budějovic. Jméno se odvíjí od okolních blat. Původně zde byla ve 13. století jen tvrz na kamenném ostrůvku uprostřed bažin.

Později, ve 14. století, byla přestavena na hrad. Když končila éra hradů, na tomto místě potom vyrostl dnešní zámek.

TAJEMSTVÍ TEMPLÁŘSKÉHO POKLADU

Údajně mohl být objekt i v držení templářů, o kterých se vyprávělo, že na svých hradech ukrývali vzácné poklady. Proto se později často prohledávaly všechny možné úkryty a pátralo se po nich. Tak tomu mělo být i zde.

Navíc v nepoužívané jídelně, trvale zamčené, byl na stěně zobrazen tajuplný výjev. Mouřenín s lucernou jde před skupinou templářů a svit z lucerny dopadá na skalní výběžek. Samozřejmě si lidé lámali hlavy, co tento výjev znamená, ale nic nevymysleli.

Až v 18. století na to zámecký písař přišel. Časem si dal nápovědu dohromady. Usoudil, že mouřenín z jižních zemí znamená bohatství a nasvícený kus skály potom místo nálezu. Tajně proklepal stěnu s obrazem, která v místě zobrazeného skaliska zněla dutě.

Připravil se na útěk a v noci proboural zeď. Asi se mu úlovek povedl. Ráno nebylo po písaři ani památky a ve zdi zela díra, do které by se podle tehdejších měřítek vešlo půl měřice obilí. Obraz byl znehodnocen, potom prý úplně zanikl.

TAJEMSTVÍ VĚŽE

Když se stavěla hradní věž ve 14. století, příliš se stavařům dílo nevedlo. Jedna ze stěn prý opakovaně třikrát po sobě spadla. Nakonec se poradili s místní bylinkářkou a možná i čarodějnicí, která zde působila jako kuchařka.

Ta tvrdila, že stavba si žádá krev nevinné dívky. Nedlouho potom zmizela mladá pomocnice v kuchyni. Bylo ji 17 let, hluchoněmá a úplný sirotek. Proto ji nikdo nepostrádal. A náhle se dílo povedlo.

Z kroniky je známo, že v roce 1850 byla věž opravována. Když zedníci proklepávali zeď, zjistili, že v jednom místě zní dutě. V té době zde sídlil rod Hildprandtů a tak spěchali upozornit barona, že možná našli poklad.

Ten dal zeď probourat. Místo pokladu se prý našla v dutině zazděná kostra mladé dívky. Bezpochyby oběť věže.

DALŠÍ MOŽNÉ ZÁHADY

Mezi ně patří malby v tzv. „zelené světnici“. To když se tehdejší majitel Jaroslav Lev vrátil z cest po světě, vybudoval si ve věži pracovnu. Její stěny nechal vymalovat zvláštními obrazy, všechny v zelené barvě.

Kdo byl tím malířem, to se už neví, ale podle zelené barvy se jí říká zelená světnice. Co mají obrazy v rozsahu 150 čtverečných metrů představovat, to je rovněž záhadou. Jsou na nich různé postavy a bohaté ornamenty.

Na zámku v Blatné tyto malby studoval celé tři týdny i malíř Mikoláš Aleš. Ale jejich tajemství nerozluštil ani on.