Je mlhavé ráno, jemně prší. Britský expediční sbor o síle 70 000 mužů čeká u města Mons poblíž belgicko-francouzské hranice perný den. Zkušení vojáci budou čelit stotisícové přesile. 

Valí se na ně 11 pěších divizí, 3 jízdní divize a 600 děl první německé armády generála von Klucka. Celkem 170 000 mužů! Vtom se nad šíleným masakrem projasní nebe. Ve vzduchu se objeví zvláštní světlo a v něm okřídlená postava…

Bitva u města Monsu na belgicko-francouzské hranici se odehraje na začátku první světové války 23. a 24. srpna 1914. Stojí tu proti sobě německá první armáda vedená generálem Alexandrem von Kluckem (1746–1934) a britský expediční sbor pod velením sira Johna Frenche (1852–1925).

Síly jsou značně nevyrovnané a zdá se, že o vítězství Němců není pochyb. Část Britů se sice stihne podél blízkého kanálu de Condé zakopat, hlavní německý útok ale přichází přímo na město.

Tam zákopy nejsou, Britové si vytvoří základny přímo v předsunutých důlních domcích. Poměr mrtvých a raněných po bitvě na jedné a na druhé straně je víc než přesvědčivý: 1638 ku asi 8000. Ale něco tu přece nesedí, větší ztráty jsou totiž na straně Němců.

Jak je to možné? Legenda tvrdí, že britské vojsko ochránili andělé!

Pušky, nebo zázrak?

„Ve vzduchu se objevilo zvláštní světlo a v něm jsem jasně viděl tři postavy v dlouhých zlatých tunikách. Ta uprostřed měla cosi, co vypadalo jako roztažená křídla.

Stály nad německými liniemi čelem k nám,“ svěřuje se údajně raněný německý desátník ošetřující sestře. Jde jen o vyprávění válkou pomateného vojáka? Ve prospěch Britů při boji hovoří jejich zkušenosti.

Všichni jsou vojáky z povolání, žádní branci, a také mají perfektní vybavení. Opakovací puška Lee-Enfield, kterou používají, má zásobník na 10 ran. Zkušený střelec z ní dovede vystřelit i 15 ran za minutu. Je snad právě toto důvodem vítězství Britů?

Anděly vidí i Britové

Jak je možné, že anděly popisují další vojáci? Někteří prý dokonce spatří i svatého Jiří, svatého Michaela či Johanku z Arku. A to dokonce na obou stranách! Některé výpovědi zaznamená v roce 1915 spisovatel Ralph Shirley (1865–1945). Jeden z Britů třeba tvrdí:

„Objevil se podivný zářivý mrak, a když se rozptýlil, byl tam vysoký muž ve zlatém brnění, na bílém koni a s taseným mečem. Jak ho Němci spatřili, prchli.“ Jde pouze o skupinovou halucinaci? Nebo snad britské muže skutečně zachránily bytosti z nebes? Odpověď se pokouší najít nejeden záhadolog a badatel.

Spojenci se stáhnou

Přestože Britové pozice ubrání, musí své síly na rozkaz Francouzů, kteří jim přijeli na pomoc, stáhnout. Jak by asi dopadla první německá armáda, kdyby Mons bránili Britové dál?

Pokud by jim za zády stály posily z nebes, měli by zřejmě dobré šance Němcům pořádně zatopit. Americký spisovatel a parapsycholog Scott Rogo (1950–1990) se domnívá, že úkazy halucinací nebyly.

Podle něj byly záhadné osoby nad bojištěm skutečně jistou formou života pocházející z jiné reality. Možná, že strach dohnal vojáky k modlitbám, čímž zprostředkovali kontakt s jiným světem, odkud přišla pomoc. Je to skutečně možné?

„Viděli je všichni včetně Němců. Ti se náhle zastavili, udělali čelem vzad a vzali nohy na ramena,“ tvrdí další z britských vojáků. Šlo jen o pomatení smyslů způsobené vypjatou situací? Nebo se stal opravdový zázrak?