Zdánlivě nezastavitelná expanze Osmanské říše začíná v 16. století ohrožovat také Evropu. Na podzim roku 1571 se osmanská armáda v bitvě utká se Svatou ligou a navzdory výrazné početní přesile se dočká své první velké porážky.

Podíl na tom podle věřících má tehdejší papež Pius V. a jeho modlitby k Panně Marii.

Italský kněz Antonio Ghislieri (1504–1572), více známý jako Pius V., je právem označován za jednoho z největších papežů v dějinách.

Vyniká zejména svou zbožností, skromností a oddaností katolické církvi, v jejímž čele se ocitá během nelehké doby, kdy je církev ohrožována hned z několika stran.

Zatímco se Ghislieri musí vypořádat s reformou církve, rozšířující se protestantská doktrína prohlubuje její štěpení. A na východě se mezitím formuje čím dál reálnější hrozba v podobě expanze Osmanské říše do křesťanské Evropy.

Osmanští bojovníci si úspěšně podmaňují stále nová území na severu Afriky,  Balkánu i na východě a jihovýchodě Evropy. Říše se rozrůstá s takovou jistotou, že mnozí začnou věřit v neporazitelnost jejích bojovníků. Zastavit by je mohl snad jen zázrak. Je papež Pius V. Tím, kdo něco takového může zařídit?

Porážka neporazitelných

Veškeré dřívější okusy o vytvoření velké protiturecké koalice končí neúspěšně. V době, kdy Osmanská říše ohrožuje Středozemí, odkud může proniknout do Evropy se však Piovi V. nakonec podaří sjednotit katolické státy a vytvořit Svatou ligu.

Ta se Osmanům postaví v rozhodující námořní bitvě u Lepanta 7. října 1571. Před bitvou se papež a mnozí námořníci Svaté ligy modlí růženec a prosí Pannu Marii o přímluvu za vítězství.

A navzdory výrazné početní převaze osmanské flotily jsou jejich modlitby vyslyšeny. Turkové mají na své straně více bojovníků i lodí a zpočátku to vypadá, že budou i nadále nezastavitelní a podaří se jim postoupit dále do Evropy.

V bitvě se Svatou ligou však utrpí mnohonásobně vyšší ztráty a vše skončí první velkou porážkou „neporazitelné“ Osmanské říše. S tím také přichází významný zlom v jejím rozvoji následovaný obdobím stagnace a nakonec úpadku.

Dokázala Svatá liga porazit mnohem větší a silnější osmanskou flotilu díky modlitbám vedeným papežem?

Rychlejší než poslové

I když moderní historici mohou mít jiný názor na příčiny vítězství v bitvě u Lepanta a úspěch ligy přičítají hlavně lepší strategii a výcviku vojska, pro mnoho věřících zůstává tato událost symbolem víry v boží pomoc.

Sám Pius V. úspěch spojeneckých vojsk označuje za zázrak a přisuzuje jej zásahu Panny Marie. Koneckonců by to nebyl jediný zázrak, který se během bitvy odehrál. Traduje se také, že Pius V. měl vidění výsledku bitvy.

Bitva mezi křesťanským a tureckým loďstvem trvala od šesti hodin ráno do pozdního odpoledne téhož dne. K večeru papež náhle zvedne zrak k nebi a několik vteřin na něj mlčky hledí. Pak se obrátil ke svým společníkům a zvolá: „Vzdejme Bohu díky.

Křesťané zvítězili!“ Trvá přitom sedm dalších dnů než dorazí poslové z Lepanta se zprávu o vítězství ligy, jak tedy mohl o výsledku bitvy vědět? Vyjevila mu snad tuto zprávu Panna Marie, k níž ze za vítězství usilovně modlil?