V průběhu Sedmileté války (1756–1763) bránil Východní Čechy před pruskými vojsky slavný generál Ernst Gideon von Laudon. Každý stratég potřebuje spolehlivé zvědy.

A tak generál Laudon jezdil skrz vesnice, jezdil skrz les, hledal… Našel jistého pašeráka Kozáka, kterému v později v podivuhodném příběhu zachránila známost s generálem život!

Pašerák a vyzvědač

Kozák byl nejen úspěšný pašerák a vojenský zvěd, ale i velký boháč. Patřila mu i hospoda Na Čertovině, jejíž objekt s čísle popisným 1 stále stojí v obci Zábrodí.

Kozák nejen přísahal Laudonovi před zkříženými meči, že bude věrně, poctivě a diskrétně konat výzvědnou službu, charismatický podloudník s generálem navázal i přátelské vztahy.

Prospěl mu tak nejen při dobývání kladské pevnosti či obraně Policka, ale „založil“ jeho armádu žoldem v době dočasné platební neschopnosti vojenské pokladny.

Šibenice na výstrahu

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se „utrhlo“ i Kozákovo pašerácké štěstí.

Již v době míru a po odsunu Laudonova vojska chytili vojáci střežící hranice množství pašeráků, kteří chtěli z Pruska na rakouský trh vrhnout množství žádaných zvířecích kůží a dalších druhů zboží.

Nitky vyšetřování vedly k organizátorovi pašeráckých gangů, panu Kozákovi z hostince Na Čertovině. Zasedal soud, vynesl trest: smrt oběšením. Pouze přímluva generála Laudona pašeráka Kozáka zachránila.

Aby měl však zrušený trest alespoň symbolický význam, byl Kozák donucen před svojí hospodou a za asistence kata postavit šibenici.

Dřevo ze šibenice posloužilo později pro výrobu dřevěného kříže, který je nyní umístěn na křižovatce u bývalého hostince jako memento všem pašerákům.

Ti to ovšem nyní – s volný pohybem zboží v rámci Evropské unie – mají o mnoho snazší (včetně akceptace mnohem nižší míry osobního rizika), než pan Kozák, kterého od absolutního trestu zachránily jen přátelské a obchodní kontakty s legendárním generálem.