V roce 1918 je v Antarktidě zachráněn muž jménem Edward Allen Oxford poté, co dlouhé dva roky přežíval v extrémně nehostinném prostředí.

Nejenže je bez jakéhokoliv vybavení, navíc svým zachráncům tvrdí, že od jeho zmizení uplynulo pouhých šest týdnů a že je prožil na tropickém ostrově. Mluví pravdu, nebo jen blouzní?

Příběh začíná v roce 1916. U pobřeží Antarktidy v souostroví Jižní Shetlandy torpéduje německá ponorka obchodní loď Spojenců, která se velmi rychle potopí.

Všichni jsou přesvědčeni, že v mrazivých vodách nemohl nikdo přežít, a stejně tak věří, že je ztracen i celý náklad lodi – na západní frontu vezla jídlo a léky.

Jenže o dva roky později je na bezejmenném malém ostrůvku u západního pobřeží Antarktidy objeven muž, který tvrdí, že potopení lodi jako jediný přežil! Mohl dotyčný už v této chvíli lhát? Prohlásí se za občana Velké Británie jménem Edward Allen Oxford.

Když se ho jeho zachránci vyptávají, jak dokázal tak dlouho přežít na doslova prázdném zmrzlém ostrově, nechápe, čemu se diví.

„Vždyť jsem tu jen asi šest týdnů,“ odpoví prý. Loď ale byla podle všech zpráv skutečně potopena o dva roky dříve. Co se tedy v ledové pustině odehrálo?

Kam zmizel ostrov?

Oxford vzápětí zachráncům vysvětlí, že na malý ostrůvek zabloudil ve snaze ulovit si něco k jídlu. Těch šest týdnů prý prožil na blízkém větším ostrově. V ten moment jsou si jeho posluchači téměř jistí, že se zbláznil.

Za malým kusem země, kde se v těch okamžicích nacházejí, je totiž už jen oceán. Dokonce se posléze vypraví směrem, který jim Oxford ukáže, žádný ostrov ale nenaleznou.

Jako by to nestačilo, Oxford tvrdí, že neměl problém přežít, protože na ostrově je teplé, až tropické podnebí a hustá vegetace se spoustou zvěře! Námořníci už mu nevěří ani slovo. Jenže stále nedokážou nijak vysvětlit, jak tedy muž dva roky přežil.

Po návratu do civilizace prohlásí odborníci Oxforda za blázna a je poslán do zotavovny v Novém Skotsku. Protože jeho přežití stále představuje záhadu, je pečlivě sledován, díky čemuž je dnes jeho příběh známý. Mohl mít prostě štěstí? Nebo jde ještě o něco jiného?

Záhada jménem Quatria

Během pobytu v zařízení se Oxford zamiluje do jedné z ošetřovatelek jménem Mildred, patřící ke Kanadskému armádnímu zdravotnickému sboru.

Poté, co je po 18 měsících propuštěn, se s Mildred vezmou a odstěhují se do kanadské provincie Quebec, kde má Oxford bratrance. Nějakou dobu pracují na farmě, později vezme Oxford zaměstnání lesníka.

Často je kvůli novému povolání pryč, své ženě proto posílá dopisy. Kromě vyznání lásky a příběhů z dřevorubeckých táborů v nich často vzpomíná na dobu, kterou prožil v Antarktidě.

Ačkoliv o svém zážitku už veřejně nemluví, stále trvá na svojí verzi – žil prý v tropickém ráji, který nazývá Quatria.

Mildred během života údajně obdrží zhruba dvě stovky dopisů, v nichž Oxford popisuje zvláštní ostrov a líčí nejrůznější detaily. Není jasné, zda mu jeho žena věřila, dopisy si ale pečlivě schovávala. Proč Oxford na Antarktidu stále vzpomínal?

Co odhalí dopisy?

Když na konci 40. let minulého století Oxford i Mildred zemřou, zmíněný bratranec zdědí jejich dům a jeho rodina v něm žije dalších více než 50 let. Druhá část celého příběhu pak začíná před několika lety.

Právě pozdější majitelé totiž záhadu Oxfordova přežití vynesou na světlo, a to poté, co při rekonstrukci v domě objeví sbírku jeho dopisů!

V podkroví starého domu naleznou dřevěnou skříňku, obsahující desítky psaní, často s popisem vzdálené Antarktidy. Okamžitě se o historii svého domu začnou zajímat, a dokonce se jim podaří kontaktovat britské námořnictvo.

„Byl námořníkem na obchodní lodi, která byla torpédována. Bez racionálního vysvětlení svého přežití ho zachránili až o dva roky později,“ je jim údajně sděleno. Rovněž jsou upozorněni, že Oxford byl blázen. Má námořnictvo pravdu?

Záhadné zjevení a konspirační teorie

Rodina se rozhodne zveřejnit obsah dopisů a zejména z některých úryvků mrazí. Oxford v nich například popisuje záhadné zjevení, které spatřil v dřevorubeckém táboře. „Několik posledních nocí je náš tábor čímsi pronásledován. Tvarem je to podobné jelenovi, ale je to ještě větší než los a září to.

Muži tomu říkají „Bílý jelen“, já ale vím, že je něco víc. Už jsem to totiž viděl, ve snech i při bdění. Je to Anthuor, o kterém jsem ti vyprávěl,“ popisuje například.

Navíc tvrdí, že stejnou entitu pozorovali i při oné osudné plavbě u Jižních Shetland a že ho právě ona zachránila z potápějící se lodi!

„Nebyl to žádný vítr, co nás zaválo tak daleko na jih, přestože to oficiální zprávy tvrdí, a rozhodně nebyla náhoda, že nás ta německá ponorka našla a potopila.

O skutečné jižní frontě války nesměl nikdo mluvit, jinak byl prohlášen jako já za blázna, ale můžu tě ujistit, že nás tehdy potopili, abychom neobjevili tajnou železnici přes jižní pól,“ tvrdí Oxford v jiném dopise. Viděl snad v Antarktidě něco, co neměl? Kdo nebo co je Anthuor?

Z dopisů vznikne kniha

Oxford dále tvrdí, že tuto skrytou železnici vybudovali Rusové už v roce 1830, aby měli přístup k „tomu“, co tam nalezli. Co by to ale mělo být, Oxford nikdy v dopisech nevysvětlí, je ale možné, že jeho žena jeho pravdu znala.

„Je tu stále tolik toho, co jsem ti ještě neřekl. Musím ti vysvětlit, jak jsem se k té nešťastné cestě vůbec dostal a co se stalo, když nás Němci našli. Pokud je Bílý jelen nablízku, můj úkol bude brzy u konce,“ končí jeden z dopisů naznačením další záhady.

Jsou psaní jen důkazem Oxfordova bláznovství? Majitelé domu jsou dopisy tak fascinováni, že jeden ze členů rodiny nakonec vydá knihu Ztracené knihy Quatria.

Z velké části má být založena právě na Oxfordových dopisech a popisuje příběh ztracené dávné civilizace, o jejíž existenci věděli jen někteří odvážní objevitelé, kteří zkoumali Antarktidu. Mohou být některé části knihy pravdivé? A bez ohledu na všechny další informace – jak vysvětlit Oxfordovo přežití?

Zmizení britského objevitele

Britský objevitel Alfred Isaac Middleton zmizí na konci 19. století v džungli na Sumatře a už ho nikdy nikdo nespatří.

Má tam pátrat po starobylém ztraceném městě Dawleetoo a ačkoliv má za sebou již několik náročných expedic po celém světě, tato je nejspíš nad jeho síly. Město má ležet v blízkosti jezera Lop Nur, které je dnes již úplně vyschlé.

Právě v této oblasti se údajně Middleton ztratil. Slavný Smithsonův institut v USA údajně ale vlastní dokumenty dokazující, že před svým zmizením v okolí jezera nalezl jakýsi poklad, pocházející právě z města Dawleetoo!

Muž jménem John Hargreaves v nich totiž tvrdí, že Middletonova expedice byla úspěšná a město v džungli objevila.

Hargreaves je údajně Middletonovým zástupcem. Když dorazí do města Dawleetoo, naleznou v něm prý mapu ke zlatému pokladu se sochou ženy vyrobenou v bájné Atlantidě.

Jenže Middleton je vzápětí zajat domorodci, v zajetí brzy zemře a mapa zmizí spolu s jeho tělem. Hargreaves má po pokladu v pozdějších letech znovu pátrat, zda ho ale objeví, dokumenty neuvádějí.

Je celý příběh smyšlený, nebo se v hloubce džungle na Sumatře stále ukrývá ztracené město?