Skutečné události Vyšehradu z let 1126–1142 sepíše literát, kterému se přezdívá Kanovník vyšehradský (12. stol.). S jeho postavou je však spojena řada otázek.
Na knížecím stolci sedí Soběslav I. (1090–1140), když se ve stopách kronikáře Kosmy vydá muž, který zůstane anonymní. Jméno spisovatele setrvává zahaleno v mlze, podobně jako jeho identita. S určitostí je o něm možné říci jen velmi málo.
Patrné je, že jde o muže, který má blízko ke knížecímu dvoru. Zdá se, že se jedná o kaplana nebo kancléře.
JE TO ČECH?
Při četbě jeho díla vychází najevo, že zná nejen spisy církevních otců, jako je svatý Augustin (354–430), ale má také velmi jasné představy o astronomických jevech. S největší pravděpodobností se jedná o Čecha. Dokáže ale někdo zjistit jeho pravé jméno?
Nebo alespoň blíže objasnit jeho původ či profesi? Historik a literát Bohuslav Balbín (1621–1688) dochází k názoru, že autorem letopisů je pražský kanovník a strahovský mnich Jaroslav.
Nejinak je tomu u katolického duchovního a dějepisce Tomáše Jana Pešiny z Čechorodu (1629–1680).
SPEKULACE UČENCŮ
Proti jejich pohledu ale stojí poznatky historika a filologa Františka Martina Pelzela (1734–1801) či kněze a historika Josefa Dobrovského (1753–1829).
Český historik, politik a spisovatel František Palacký (1798–1876) pak udává, že se může jednat o kanovníka vyšehradské kapituly. Jeho stanovisko potvrdí i německý historik Wilhelm Wattenbach (1819–1897). Pro potvrzení hypotéz a přesné určení literátovy totožnosti ale chybí důkazy.