Možná právě v této chvíli máte chuť si pro něco „odskočit“ do ledničky. Stěží odhadneme, co by to mohlo být… Sladké, slané, kyselé, sladké? Pokud by se vaše lednička nacházela na božském Olympu, měl by náš tip padesátiprocentní šanci úspěšnosti. Buď by to byla ambrózie nebo nektar.
Ambrózie a nektar jsou v antické mytologii pokrm a nápoj bohů. V historických pramenech se objevují i v dílech slepého básníka Homéra. Motivy ambrózie a nektaru přebírá též středověk, významu těchto slov rozumíme i ve dvacátém prvním století.
V podezření je muchomůrka
Otázkou však zůstává, zda mají ambrózie a nektar nějaký předobraz v reálném světě. Ostatně, je dobře známo, že v antice se příběhy lidí a bohů často proplétaly a míchaly. Proč by se nemohly mísit božské a lidské ledničky?!
Jedna z teorií říká, že ambrózie a nektar mohou mít něco společného s výtažkem z muchomůrky červené (Amanita muscaria).
Tato pohádková muchomůrka je už dlouho v podezření, že jako snadno dostupný halucinogen hrála v dějinách zajímavou a zatím ne zcela úplně vysvětlenou úlohu.
Po medové stopě
Představa božského Olympu, jednajícího pod vlivem muchomůrky červené, je velmi zábavná. Mohly by se tím však vysvětlit různé přehmaty a nelogičnosti, kterých se bohové a bohyně dopouštěli.
Mnohem zajímavější je ovšem spekulativní hypotéza, že ambrózie a nektar byly produkty ze zvláštního druhu medu.
Argumenty pro tuto teorii opět poskytují antické prameny, které například ambrózii zmiňují i ve formě kosmetické zábalu. Med byl ve Středomoří dobře známou potravinou. Zároveň mohl hrát ve formě medoviny i úlohu alkoholického nápoje.
V mínojské kultuře rovněž existovaly bohyně, které byly zpodobňované s hlavou včely.
Hostina na Olympu? Miska medu a k tomu medovina. I takové je možné vysvětlení záhady ambrózie a nektaru.