Variace pohádky Kráska a zvíře jsou známé z mnoha zemí světa. U její evropské verze je však možné, že inspiraci k ní poskytlo i jedno vzácné onemocnění. Jaké?
V klasickém pojetí literatury je za autorku pohádky Kráska a zvíře považována francouzská spisovatelka Gabrielle-Suzanne Barbot de Villeneuve (1685-1755).
Ačkoli je zřejmé, že autorka umělecky zpracovala oblíbený a rozšířený lidový námět, její verze pohádky je patrně nejčtenější.
„Lesní muž“
Bylo pohádkové „monstrum“ po boku krásné dívky jen výplodem fantazie? Někteří badatelé upozorňují na možnou inspiraci, kterou pro autorku paní de Villeneuve mohl představovat příběh o muži jménem Pedro González (1537-1618).
Šlo o skutečnou historickou postavu, která se objevuje i v oficiálních francouzských a italských pramenech té doby. González, někdy nazývaný „mužem z lesů“, trpěl chorobou pojmenovanou hypertrichóza.
Ta způsobuje abnormální růst ochlupení v obličeji. Tato jinakost Gonzáleze proslavila a umožnila mu, aby i navzdory poněkud děsivému zevnějšku vedl normální život. Pobýval tak i v šlechtických rezidencích v Itálii a Francii, oženil se a měl děti.
Pohádka s diagnózou
Bohužel, i jeho potomkům hypertrichóza komplikovala život a poznamenala obličeje. Celá rodina se tak stala předmětem lékařského výzkumu.
Dost možná, že příběh Pedra Gonzáleze a jeho ženy inspiroval i paní de Villeneuve, která nad listem papíru přemýšlela, jak by měl mužský protagonista jejího nového pohádkového příběhu vypadat.
S nadsázkou řečeno, zrodila se pohádka obsahující i lékařskou diagnózu…V každém případě však platí, že v tajemném příběhu Kráska a zvíře se odrážejí i další prastaré pohádkové archetypy více zemí Evropy.