U kostela svaté Marie se tísní početný dav. Egyptská televize zde má dokonce připravenou kameru. Na střeše svatostánku na okraji Káhiry se údajně objevuje oslňující záře, v níž je možné rozeznat postavu Bohorodičky. Na místě prý navíc dochází k zázrakům. Podaří se zjevení zachytit i na filmový pás?
Na egyptskou Káhiru se snáší tma. Kolem půl deváté večer vyhlédne opravář Farúk Mohammed Atwa z autobusového depa. „Neskákejte! Neskákejte!“ vykřikne.
Večer 2. dubna 1968 při popíjení čaje ve vratech garáže spatří na kostele svaté Marie ženskou postavu, balancující na kraji střechy. V první chvíli ho napadne, že chce skočit, čemuž chce zabránit. Díky výkřiku se na střechu zadívají desítky lidí.
Podle výpovědí nespatří sebevražedkyni, ale postavu, jež se zničehonic rozzáří. „Marie, Matka Boží,“ vylétne z úst jedné z přihlížejících. Zjevení má totiž svatozář a údajně připomíná Bohorodičku. Krouží kolem ní navíc bílé holubice. Čeho přesně bylo předměstí Zajtún onoho večera svědkem?
Baldachýn z hvězd
Fotograf Vagich Matta rychle cvaká a dělá jeden snímek za druhým. Týden po prvním zjevení spatří lidé na střeše kostela svaté Marie opět záhadnou postavu. Znovu ji doprovází tajemné světlo a kolem chrámu je možné vidět cosi jako baldachýn z hvězd.
Od té chvíle se zde po tři roky ukazuje dvakrát až třikrát týdně. Úkaz samozřejmě přiláká média. „Vidění bylo tak ostré, že mi oslepovalo oči,“ vzpomíná kupříkladu Matta, kterého na místo vyšlou noviny.
Později podivnou světelnou postavu, která má někdy přicházet se svatým Josefem nebo chovat malého Ježíška, natočí i egyptská televize.
Má léčit nemocné
U paty káhirského svatostánku není k hnutí. Dav tvoří jak křesťané, tak muslimové, kteří mají Pannu Marii též v úctě. Když se na střeše objeví zářící silueta, někteří z nich padnou na kolena a začnou se modlit. Prazvláštní úkaz během let sledují miliony lidí.
Dokonce se na něj přijede podívat tehdejší egyptský prezident Gamál Násir (1918–1970). Na místě se totiž mají dít také zázraky – nevidomým se vrací zrak, chromí se staví na nohy a nemocní se uzdravují. Jako prvního prý Panna Maria vyléčí opraváře Atwu.
„Náhle jsem zjistil, že moje nemocná ruka je uzdravena,“ vzpomíná fotograf Matta.
Vzácný jev při zemětřesení?
Okolí kostela pročesávají muži v uniformách. Policie se případem začne zabývat už 2. dubna 1968. Velmi rychle ho uzavře s tím, že lidé spatřili odraz světla z pouliční lampy. Krátce nato ho ovšem musí znovu otevřít.
Ačkoli policisté prohledají svatostánek až po střechu a důkladně projdou okolí, nic neobvyklého neobjeví. Podle vědců mohla záři způsobovat tzv. zemská světla. Jde o vzácný jev, související s tektonickou činností.
V Egyptě sice v roce 1969 došlo k zemětřesení, záře byla ale v Zajtúnu pozorována už dříve, navíc dlouhodobě. Panna Maria se na místě neměla zjevovat náhodou. Podle věřících vyrostl kostel na místě, kde svatá rodina našla útočiště po útěku z Izraele.
Záhadu se policii objasnit nepodaří. A racionálnímu vysvětlení se vzpouzí dodnes. Úkaz navíc v roce 1971 zmizí stejně náhle, jako se objevil.
Předpověděla své zjevení?
Osmnáctiletá dívenka Ramute Macvyte se celá promočená blíží ke stodole v litevské vesnici Janonis. Míří sem i přes průtrž mračen zcela záměrně.
Na místě se jí o den dříve, tedy 13. června 1962, podle vlastních slov zjevila Panna Maria. V rohu stodoly ji údajně spatří i následujícího odpoledne. Má zářit, mít na sobě bílé šaty, modrou stuhu a korunu na hlavě.
Bohorodička ji údajně varuje před smrtelným nebezpečím, které jí hrozí. „Kdy se zde znovu objevíte?“ zeptá se plačící Ramute. „Zde už se neobjevím. Příště přijdu do Egypta,“ prorokuje prý Panna Maria. Podle věřících tím měla na mysli právě zjevení v Zajtúnu…