Příručky magie, kouzelnické knihy neboli grimoáry (z francouzského „grammaire“, mluvnice) se v průběhu 16. nebo 17. století nečetly o nic méně než ve středověku, v době rozkvětu čarodějnictví a magie, kam klademe jejich vznik.

Některé grimoáry ale vznikají i v dnešní době a rovněž i dnes si prý údajně získávají své příznivce… Pojem grimoár má však poněkud pejorativní nádech, neboť obsahuje obvykle profanovanou magii a přímo rovněž také i praktiky černé magie.

Kouzelnické knihy

Tyto knihy měly své čtenáře kupříkladu naučit, jak vzývat nejrůznější démony, jak dosáhnout pomsty nebo jak získat majetek či moc, tedy jednalo se o jakési návody k magickým rituálům, kterými je údajně i možné přivolat nadpřirozené síly.

Příručky magie

Kouzelnické knihy měly dále adepty temných umění například poučit o tom, jak používat amulety a talismany – nebo jak si připravit patřičnou koupel před setkáním s návštěvníkem ze světa démonů.

Poskytovaly rovněž i seznamy andělů, popisy astrologických vlivů nebo návody na míchání kouzelných lektvarů.

Magická tradice

Mnoho takových knih bylo prohlašováno za velmi stará díla, která v některých případech skutečně čerpala ze spisů starých egyptských, řeckých, hebrejských i latinských autorit.

Asi nejznámější kniha, „Šalamounovy klíčky“, klasický pramen ceremoniální magie, se vydávala přímo za dílo krále Šalamouna. Ačkoliv to prý není příliš pravděpodobné, je známo, že jakási podoba této knihy skutečně existovala již v 1. století našeho letopočtu.

V polovině 14. století však dal papež Inocenc VI. pozdější dopisované exempláře této kouzelnické knihy spálit…

Odraz své doby

Grimoáry jsou zajímavou sociologickou i psychologickou sondou do doby svého vzniku, tedy do středověku. Odrážejí přání a tužby své doby, její vnitřní konflikty i frustrace.

Za nejnebezpečnější grimoár pak bývá obecně považován takzvaný Grimoár papeže Honoria z roku 1670. Obsahuje prý totiž takové návody, jejichž případná realizace je již skutečným šílenstvím…

Smržovský grimoár

U nás je pak poměrně známý takzvaný Smržovský grimoár, starý spis, jenž obsahuje množství magických návodů, a to včetně rituálů černé magie.

Pochází z počátku 18. století a jedná se prý údajně o opis původního, staršího díla, jehož autorem snad může být i sám legendární potulný německý alchymista, astrolog a mág německé renesance Johann Georg Faust, kterému byly již během života připisovány četné styky se samotným čertem.

Spis je plný vyobrazení démonických pečetí a pentagramů a obsahuje rovněž i návody k rituálům pro vyvolávání pekelných, ďábelských mocností.

Tento rukopis byl nalezen ve 20. letech minulého století na půdě dnes již neexistujícího Lučního mlýna ve Smržovce v Jizerských horách.