Když se irská ostrovní věznice na ostrově Spike stane nejoblíbenější turistickou atrakcí podle mezinárodního žebříčku World Travel Awards, je to velké překvapení. Jde totiž o místo, které mnozí irští lovci duchů považují za nejstrašidelnější v Irsku. Stále větší počty turistů, které tam míří, na tom prý nic nemění.
Historie tohoto podivného místa začíná už v 6. století, kdy je tento malý ostrov u jihozápadního pobřeží Irska klášterním sídlištěm zapovězeným obyčejným lidem.
S postupem času se to ale mění a v 18. století se zde nachází britská vojenská základna, která se následně mění v tábor, kam jsou dočasně umísťováni trestanci mířící do britských vězeňských kolonií.
„Vězení bylo otevřeno jako odpověď vlády na Velký irský hladomor a předpokládané zvýšení kriminality, protože soudní systém tehdy trestal krádež velmi přísně,“ říká irský profesor archeologie Barra O´Donnabhain, který na tomto místě provádí už řadu let archeologické vykopávky.
V roce 1853 už je z ostrova největší vězení světa, počet vězňů překračuje 2500. Podmínky jsou přitom extrémní – v malých celách se tlačí až několik desítek lidí, dozorci mnohé z nich navíc poutají řetězy a trestají nedostatkem jídla a vody či těžkou prací. Jak se to projevilo na atmosféře ostrova?
Místo děsivých experimentů?
Na ostrově se v současnosti nachází několik hřbitovů, na jejichž odkrývání průběžně pracuje zmíněný Barra O´Donnabhain a jeho tým. Podle nich by výzkum mohl dát odpovědi na otázky, jak zde vězni umírali a co se s nimi před smrtí dělo.
Existují totiž náznaky, že právě zde docházelo k podivným lékařským experimentům, o kterých nemáme žádné přesné informace. Prozatím to naznačují hlavně nálezy koster s lebkami, kterým bylo zcela odstraněno temeno.
Snažili se snad šílení vědci 19. století na ostrově Spike hledat v mozku zdroj toho, co z lidí dělá zločince?
Areál věznice (která fungovala do roku 1883 a v letech 1985–2004) byl pro veřejnost otevřen v roce 2016. A od té doby přibývá svědků tvrdících, že na tomto ostrově straší duchové těch, kteří zde za strašných podmínek zahynuli.
Paranormální jevy
Mezi hlášenými jevy nechybí podivné zvuky – nářek, chřestění řetězů či kroky na jinak prázdných chodbách.
Irská záhadoložka a lovkyně duchů Ann Massey O´Regan po své nedávné noční návštěvě věznice napsala, že uvnitř slyšela podivný tenký pískot a spatřila neidentifikovatelné zvláštní světlo.
„Mé přátele, kteří prozkoumávali cely s průvodci, prý vyděsil náhlý strašidelný křik a smích,“ popisuje a dodává, že při odchodu z ostrova cítila zvláštní mrazení v zádech.
A podobné příběhy přichází od dalších turistů i vyšetřovatelů paranormálních jevů, kteří se na ostrov vypraví a zpravidla tam naměří vysokou nadpřirozenou aktivitu. Ostatně na webu existují i videa, na kterých jsou údajně zaznamenány některé zachycené jevy.
Opravdu se tímto způsobem připomínají dávno mrtví nedobrovolní obyvatelé tohoto místa?