Myslíte si, že upíři neexistují? Tak to jste zřejmě na pořádném omylu! Z celého světa přicházejí příběhy lidí, kteří se s těmito monstry závislými na lidské krvi údajně střetli. Snad nejznámější z nich pochází z Velké Británie z druhé poloviny 19. století. Co se tehdy v nenápadné vesničce jménem Croglin vlastně stalo?

Stíny se jako duchové táhnou noční krajinou a hřbitov v malé vesničce Croglin v  hrabství Cumberland na severozápadě Anglie pomalu zahaluje tma. Náhle se z jedné hrobky začne pomalu odsouvat náhrobní kámen. Pak se objeví ruka děsivě vyhlížející bytosti. Ač se to zdá neuvěřitelné, vypadá jako upír!

Tajemné světelné body

Kolem roku 1871 se do statku Croglin Low Hall nastěhuje rodina Cranswellových, mezi jejíž členy patří i patnáctiletá Amelia a její dva zhruba dvacetiletí bratři Michael a Edward. Zdejší obyvatelé je mezi sebe bez problémů přijmou.

Pohodová idylka ale skončí jednoho hrůzného letního večera, kdy právě vychází měsíc. Amelia se ve svém pokojíčku chystá ke spánku a náhle si všimne dvou záhadných světelných bodů na levé straně dvora.

„Blíží se ke mně,“ uvědomuje si, skočí do postele a přitáhne si peřinu až po bradu. Snaží se sama sebe přesvědčit, že o nic nejde a že ráno bude všechno zase v pořádku. Jenže pak se u okna do jejího pokoje začne ozývat podivné šustění.

Dovnitř se totiž dobývá děsivě vyhlížející bytost, jejíž oči v noci žhnou jako dva uhlíky. Právě ty byly zřejmě oněmi dvěma světelnými body v dálce, které dívka spatřila. Amelia se pokusí vykřiknout, ale hrůza jí to nedovolí….

Záchrana na poslední chvíli

Děsivému stvoření se mezitím podařilo vydrápat olověné spáry, které držely okno pohromadě. Bere za kliku a leze dovnitř. Amelia spatří bledého, takřka průsvitného muže s jasně planoucíma očima a krvavě červenými rty, který pomalu přistupuje k její posteli.

Následně ji jedním pohybem chytne za vlasy a lačně se přisaje k jejímu hrdlu. V té chvíli se v dívce vzedme pud sebezáchovy a začne z plna hrdla křičet. „Slyšel jsi to taky?

Tak se přece zvedej!“ vyhrkne Edward na svého bratra, který s ním leží ve vedlejší místnosti. Oba vyrazí do sestřina pokoje, kde ji naleznou ležet na zemi v bezvědomí. Podle jejich svědectví je celá bledá a z krku jí teče krev.

Edward doběhne k otevřenému oknu, vyhlédne z něj a spatří někoho, koho popíše jako „hubeného dlouhána se zvláštním pláštěm přehozeným přes ramena“.

Raději ho upálí

„Vypadá to, že jsme sem vpadli právě včas. Asi jsme mu zabránili tě úplně vysát,“ říká Michael své sestře. Ta souhlasně přikyvuje. Sourozenci se nakonec dohodnou, že pokud by se měl útok opakovat, budou na něj připraveni.

A podivuhodné monstrum se po několika týdnech skutečně vrátí. Opět vychází měsíc a dívka znovu usíná. Když příšera vleze do pokoje, Amelia na bratry zakřičí a ti jsou u ní tentokrát v cuku letu. V rukou mají zbraně, které neváhají použít.

Obluda se obrátí na útěk a bratři na ni začnou střílet. Nestvůra se zapotácí a pak uteče do noční tmy. „Tohle té zrůdě rozhodně nesmí projít,“ prohlásí Michael. Společně se svým bratrem a několika dalšími místními obyvateli začnou „muže“ stopovat.

Nakonec ho naleznou na hřbitově v hrobě, u kterého je odsunutý náhrobní kámen. Leží v něm, jako kdyby byl mrtvý, ale na jeho noze jsou prý známky po čerstvém průstřelu

 „Okamžitě ho musíme spálit!“ vyhrkne jeden z vesničanů. A tak se také stane. Od té doby je prý v Croglinu klid. Skeptici tvrdí, že vesničané měli co do činění s nějakým bláznem, který si na nemrtvého jenom hrál.

Mnozí záhadologové jsou ale přesvědčeni, že něco takového moc pravděpodobně nezní…