Střely létají vzduchem a lidé padají jako hrušky na podzim. „Utíkej do Olomouce! A přiveď pomoc!“ nakáže velitel vojákovi. Ten zasalutuje a zmizí do temnoty jihlavských katakomb. O jeho dalším osudu už nikdo nic neví.
Na událost starou takřka 400 let však možná odkazuje zdejší neustále mokrá betonová podlaha. Pravidelně se zde totiž objevuje suchá skvrna ve tvaru lebky! Jde snad o energetickou upomínku na smrt zmizelého vojáka?
Celkem 25 kilometrů dlouhých středověkých chodeb pod historickým centrem Jihlavy je plných tajemství. Jedno z nich je spojené s ohnivým Švédem – přízrakem krutého švédského velitele Samuela Österlinga (1604–1647) z období třicetileté války (1618–1648).
„Za sychravých podzimních večerů prohání se Jihlavou ohnivý jezdec na koni. Je jím švédský plukovník,“ informuje archivář a amatérský historik Ladislav Vilímek (*1940).
Smrt si pro tohoto muže dojde koncem listopadu 1647. „Jednoho dne nechal zastřelit starce, který chtěl údajně vydat město císařským. Jeho jediná dcera se nad mrtvolou zapřisáhla, že otce pomstí.
Vyslechla rozhovor o nezranitelnosti plukovníka a o tom, že může být usmrcen pouze skleněnou kulí. To se jí jednoho dne podařilo,“ popisuje pověst o údajném důstojníkově neblahém konci archivář Vilímek. Avšak plukovník po sobě zanechal nesmazatelnou stopu…

Lebka v ústí Švédské štoly
Ve složitém propletenci útrob jihlavských katakomb je i jedna z dodnes dochovaných pěti únikových chodeb, takzvaná Švédská štola. Nachází se mezi dnešní městskou knihovnou a parkem Heulos.
A právě tady v betonu pravidelně vysychá skvrna, která svým tvarem připomíná lidskou lebku.
David Kočka, šéf místního sdružení Georgii Agricola, které v podzemí zajišťuje prohlídky, se domnívá, že by mohlo jít o připomínku událostí z roku 1647, kdy Jihlavu ovládaly švédské jednotky.
„Říká se, že tou chodbou vyslal v dávné minulosti velitel švédských okupačních vojsk Samuel Österling posla pro pomoc polním vojskům. Ten se prý nikdy nevrátil,“ tvrdí Kočka. Může být lebka upozorněním jakýchsi neznámých sil na místo, kde voják zemřel? Anebo jde jen o náhodu?
Možná je to polystyren
Problém záhadné suché skvrny tkví v tom, že její tvar je nestálý. Podle Kočky někdy připomíná lebku, jindy jakéhosi mimozemšťana či prostě jen obyčejný suchý flek.
To nahrává skeptikům, kteří soudí, že v podlaze může být zabetonovaný třeba kus dřeva nebo polystyrenu. Opravdu se dá zjevování suché skvrny vysvětlit takto prostě, nebo místo skrývá děsivé tajemství z minulosti?

Zemřelo tisíc lidí
Dvě třetiny města je pobořeno, ze všech předměstí zbyly jen ruiny. Mrtvých je na tisíc! Taková je smutná bilance působení Švédů v Jihlavě.
„Dodnes se švédská okupace města připomíná řadou kamenných křížů v okolí, o nichž pověsti praví, že je zde pochován švédský důstojník či skupina švédských vojáků,“ konstatuje Ladislav Vilímek. Je snad skvrna na betonové podlaze dalším takovým pomníčkem?
Ať už zde posel zahynul, či ne, švédská posádka se v obležené Jihlavě pomoci nedočkala. 8. prosince 1647 před císařským vojskem kapitulovala.