Tajemný muž v černém plášti s kapucí přes hlavu spěšně odjíždí na koni od Pražského hradu. U pasu se mu přitom houpe objemný váček se šesti sty dukáty. „To se mi vážně povedlo. Naletěl mi krásně,“ usmívá se.
Právě se mu totiž povedlo oklamat římského císaře a českého krále Rudolfa II. a prodat mu tajemně působící rukopis, který ale ve skutečnosti vůbec záhadný není!
Jenom švindl?
Protože Voynichův rukopis dlouhou dobu odolává rozluštění i ze strany těch největších profesionálů, někteří badatelé nakonec dojdou k názoru, že celý text je zcela nesmyslný a žádný význam nemá.
Údajně je totiž možné, že ho vyrobil nějaký podvodník, který tak chtěl snadno přijít k penězům. Vždyť záhadně působící kniha je dobře prodejným zbožím.
Například římský císař a český král Rudolf II. za něj svého času vydá astronomickou částku šesti stovek dukátů. „To je opravdu ohromná suma. Vždyť v té době stál dům v Praze na Starém Městě čtyři sta dukátů,“ upozorňuje český historik Petr Čornej (*1951).
Mohl se tedy někdo podobným způsobem pokusit napálit panovníka, který byl proslulý láskou ke všemu tajemnému?
Ani náhodou!
Poslední výzkumy naznačují, že rukopis je pravý a nefalšovaný.
V roce 2009 totiž badatelé z Arizonské univerzity pomocí radiokarbonové metody (určuje stáří biologických materiálů podle rozpadu izotopu uhlíku–pozn. red.) odhalí, že záhadná kniha získala svou výslednou podobu někdy mezi lety 1404–1438. Nejedná se tedy o žádný novověký podvrh, ale o drahocennou starobylou knihu, která vznikla ve středověku.
V červnu roku 2013 navíc vědec Marcelo Montemurro z univerzity v Manchesteru a jeho kolega Damian Zanette potvrdí, že rukopis není nesmyslný.
„Neznámá slova se totiž v záhadné knize opakují takovým způsobem, že výsledný text nějaký význam mít musí,“ tvrdí vědci. Odvolávají se přitom na tzv. Zipfův zákon, podle kterého se jednotlivá slova v každém přirozeném jazyce vyskytují v určité frekvenci.
Pokud je například nejčastější slovo v určitém textu přítomno 100krát, druhé nejčastější v něm bude zhruba 50krát, třetí 33krát, čtvrté 25krát a tak dále. A tomuto zákonu přesně odpovídá Voynichův rukopis! Kdo jej ale sepsal?
