Egyptská panovnice Hatšepsut byla jednou z nejmocnějších žen, které kdy vládly v údolí Nilu. S jejím životem je však spojeno mnoho nezodpovězených otázek… Jak se vlastně dostala k moci?
Cesta na vrchol i samotné období vlády Hatšepsut jsou obestřeny celou řadou mystérií. Dodnes není například jasné ani to, kdy se budoucí žena-faraon narodila. Hatšepsut je dcerou krále Thutmose I. (vládne přibližně v letech 1506–1493 př. n.
l.) a jeho manželky Ahmose, která ji přivede na svět někdy kolem roku 1507 př. n. l. Přesné datum není známo.
Thutmose I. je známý jako válečník, který během své vlády podnikne vojenské tažení do sousedních zemí – Levanty a Núbie – a významně rozšíří egyptskou říši. Umírá, když je jeho dceři asi 10 let.
Na trůnu ho vystřídá 13letý Thutmose II. (vládne přibližně v letech 1493–1479 př. n. l.), který se rozhodne vzít si Hatšepsut za ženu.
Jeho nevlastní sestra tak získá titul „Velká královská manželka“ a doprovází svého muže při všech důležitých náboženských slavnostech a rituálech. Již v té době se spekuluje, že jde o mimořádně mocichtivou dívku. Nejde ale jen o pomluvy?

Božská manželka
Hatšepsut prý svého muže celý život velmi silně ovlivňuje. Thutmose II. sice vystupuje oficiálně jako faraon, ale ve skutečnosti prý vládne trochu někdo jiný.
Důkazem má být například prakticky stejná domácí politika, kterou Hatšepsut později praktikuje i ve chvíli, kdy v Egyptě definitivně převezme moc. Kolem délky panování Thutmose II. panuje celá řada nejasností.
Někde se uvádí, že vládne celých 14 let, podle jiných názorů jde ale o pouhé 3 roky. Panovník prý trpí různými chorobami a nevede právě šťastný život. Francouzský egyptolog Gaston Maspero (1846–1916) po prozkoumání jeho mumie prohlásí:
„Dosáhl sotva věku třiceti let, když podlehl nemoci, jejíž stopy nezakryl ani proces balzamování. Jeho kůže je drsná a zjizvená, horní část lebky je holá;
tělo je hubené a poněkud scvrklé a zdá se, že postrádal vitalitu a sílu.“ Thutmose II. se svou ženou počne dceru Neferure, s vedlejší partnerkou (faraoni měli často více manželek – pozn. red.) pak stihne přivést na svět ještě syna, který se má po jeho smrti v roce 1479 př.
n. l. ujmout vlády jako Thutmose III. (vládne přibližně v letech 1479–1438 př. n. l). Na to je však příliš malý. Hatšepsut zavětří příležitost, vezme si ho za muže a začne panovat místo něj!

Neslýchaný čin
„/Thutmose II./ odešel do nebe a spojil se s bohy. Jeho syn dosedl na trůn jako král obou zemí a vládl na stolci toho, kdo jej zplodil. Jeho sestra, „Božská manželka“ Hatšepsut, spravovala zemi podle vlastních plánů.
Egypt pro ni musel dřít se sklopenou hlavou,“ uvádí thébský úředník Ineni. Hatšepsut se s postupem času stává stále mocnější a nakonec se nechá korunovat jako faraon. To je v té době naprosto neslýchaný čin!
V současné době je známá pouze jediná další žena, které se něco takového před ní povedlo. Jednalo se o královnu jménem Sobekneferu, která vládla přibližně v letech 1806–1802 př. n. l.
Její pokračovatelka dosáhne svého cíle především díky tomu, že dosazuje na prakticky všechny významné posty lidi stojící bezvýhradně na její straně. Tím eliminuje jakoukoli opozici a ve chvíli, kdy usedne na trůn, nesetká se téměř s žádným odporem.