Operace pod falešnou vlajkou jsou tajné akce, při nichž stát nebo jiná skupina spáchá útok nebo provokaci a úmyslně z ní obviní někoho jiného.

Vlády a tajné služby takových akcí využívají k manipulaci veřejného mínění, ospravedlnění vojenských akcí či k upevnění kontroly nad občany.

Vláda zaútočí na vlastní občany, aby mohla vstoupit do války s jinou zemí. Zní to jako konspirační teorie, ale není. Ve skutečnosti jsou takové operace hojně využívaná taktika. Pojďme si přiblížit několik známých zdokumentovaných příkladů.

Všechny tyto akce byly později odhaleny, nutně se ale nabízí otázka, kolik jich ještě zůstává v utajení. Schyluje se někde právě teď k další operaci pod falešnou vlajkou?

Operace Northwoods

Kontroverzní plán velení amerických ozbrojených sil z roku 1962 vyzývá agenty CIA, aby zinscenovali a provedli teroristické útoky proti americkým vojenským a civilním cílům, obvinili z nich kubánskou vládu a využili je k ospravedlnění války proti Kubě.

Plán se zastaví až na nejvyšším místě, když neprojde přes tehdejšího prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. V následujícím roce je Kennedy zavražděn.

Operace Susannah

Pomocí série bombových útoků na britské a americké cíle v Egyptě se Izrael v roce 1954 snaží narušit vztahy země se Západem a vyprovokovat válku USA proti Egyptu. Slibuje si od toho převzetí kontroly nad strategicky významným Suezským průplavem.

Neúspěšná akce je odhalena poté, co se jeden z agentů pokusí umístit bombu v kině v Alexandrii, přičemž mu výbušnina předčasně exploduje v kapse.

Operace Ajax

V roce 1953 americká CIA a britská MI6 usilují o svržení tehdejšího íránského premiéra Muhammada Mosaddeka, který znárodnil ropný průmysl, čímž ohrozil západní zájmy.

Agenti obou agentur páchají útoky na mešity a klíčové osobnosti veřejného života a snaží se vinu shodit na íránské komunisty oddané vládě.

CIA také úspěšně vyvolává protesty a násilí v ulicích Teheránu, které jsou poté prezentovány jako výsledek nepopulární vlády Mosaddeka. Ještě v srpnu téhož roku Mosaddek v čele vlády končí.

Přepadení vysílače v Gliwicích

Skupina vojáků SS převlečených do polských uniforem se při zinscenovaném přepadení v noci 31. srpna 1939 zmocní rozhlasového vysílače a odešle krátkou zprávu v polštině, vyzývající k boji proti Němcům.

Celá akce měla vyvolat dojem, že následující útok na Polsko je jen odvetou za toto přepadení.

Operace je provedena dostatečně přesvědčivě a tak Německo hned další den napadá Polsko a spouští tím druhou světovou válku.

Začátek zimní války

V listopadu 1939 sovětské dělostřelectvo spustí palbu na vlastní příhraniční vesnici Mainila a propaganda z útoku okamžitě obviní finské jednotky.

Finsko sice důrazně popírá jakoukoli účast na incidentu a dokonce nabízí nezávislé vyšetřování, to ale Sovětský svaz odmítá a zahajuje zimní válku.

Pozdější historické analýzy ukazují, že sovětské tvrzení o finské palbě nebylo podloženo žádnými důkazy a že celá událost byla zinscenována, aby Sovětům umožnila napadnout Finsko.