V dubnu 1922 šokoval Bavorsko nález šesti těl na izolované farmě Hinterkaifeck. Oběti byly brutálně zavražděny zemědělským nástrojem, přičemž vrah na místě činu prokazatelně pobýval několik dní po činu, krmil dobytek a topil v kamnech.
Přestože policie vyslechla stovky podezřelých a moderní kriminalisté případ znovu otevřeli v roce 2025, identita pachatele zůstává jednou z nejtemnějších záhad evropské historie.
Signály blížící se tragédie a vetřelec v domě
Farma Hinterkaifeck, ležící severně od Mnichova, byla místem s pohnutou pověstí ještě před osudnou nocí na 1. dubna 1922. Hospodář Andreas Gruber si krátce před smrtí stěžoval sousedům na podivné úkazy:
ve sněhu objevil stopy vedoucí z lesa k farmě, které však nepokračovaly zpět. V domě nacházel předměty, které mu nepatřily, a z podkroví se ozývaly kroky. Předchozí služebná dokonce místo opustila s tvrzením, že v domě straší.
Vrah na svou příležitost trpělivě čekal. Podle pozdější rekonstrukce vylákal členy rodiny postupně do kůlny, kde je usmrtil údery těžkým mattockem (kříženec motyky a kladiva).
Oběťmi se stali Andreas Gruber, jeho manželka Cäzilia, jejich dcera Viktorie, dvě vnučky a nová služebná, která na farmu nastoupila pouhých pár hodin před masakrem. Nejmladší obětí byl dvouletý Josef, zavražděný přímo v kolébce.

Podezřelý soused a teorie o návratu z mrtvých
Vyšetřování vedené mnichovským inspektorem Georgem Reingruberem narazilo na komplikovanou síť rodinných vztahů. Hlavním podezřelým se stal soused Lorenz Schlittenbauer.
Ten byl otcem malého Josefa a s rodinou Gruberových měl dlouhodobé spory o výživné a majetek. Navíc byl prvním, kdo těla „objevil“ a před příjezdem policie s nimi manipuloval. Navzdory silnému motivu mu však chyběly přímé důkazy.
Další fascinující stopou byl Karl Gabriel, manžel dcery Viktorie, který měl padnout v první světové válce. Spekulovalo se, že svou smrt pouze fingoval a na farmu se vrátil, aby se pomstil za Viktoriin vztah se Schlittenbauerem.
Ačkoliv se po válce objevila svědectví o jeho přežití, oficiální záznamy jeho návrat do Bavorska nikdy nepotvrdily. Policie postupně prověřila přes sto podezřelých, od potulných zločinců až po bývalé zaměstnance, ale případ v roce 1948 odložila.

Moderní analýza: Je záhada v roce 2025 vyřešena?
V roce 2025 se k případu vrátily týmy využívající pokročilé forenzní modelování a analýzu DNA z dochovaných vzorků. Ačkoliv jsou materiály po století značně degradované, nové technologie potvrdily, že vrah musel mít detailní znalost chodu farmy.
Podle studentů policejní akademie v Fürstenfeldbrucku vše nasvědčuje tomu, že pachatelem byl skutečně někdo z blízkého okolí, koho rodina znala.
Farma byla již v roce 1923 srovnána se zemí a na jejím místě dnes stojí pouze skromný pomník.
Případ Hinterkaifeck tak zůstává mementem selhání rané kriminalistiky a fascinující ukázkou toho, jak může osobní nenávist a izolace vést k tragédii, jejíž ozvěny neutichají ani po více než sto letech.