Pod zemí bývá tma, ticho a zvláštní ozvěna každého zvuku. České doly a štoly proto odedávna živí nejen hornické příběhy, ale také legendy o tajemných hlasech, nevysvětlitelných zvucích, ztracených lidech a místech, kam se lidé raději nevracejí.

Některé příběhy mají překvapivě racionální vysvětlení, jiné zůstávají zahalené tajemstvím.

Jedním z nejtemnějších míst českého hornictví jsou Březové Hory u Příbrami. Dne 31. května 1892 vypuká hluboko pod zemí v dole Marie požár. Začíná zdánlivou maličkostí, odhozeným žhavým zbytkem knotu z hornické lampy.

Oheň se však dostává k dřevěné výdřevě a kouř se šíří důlním systémem do dalších šachet. Horníci v hloubce kolem kilometru nemají téměř žádnou šanci uniknout.

Umírá 319 lidí a událost se zapisuje jako největší důlní katastrofa v českých dějinách.

Dodnes je při představě stovek mužů uvězněných hluboko pod zemí snadné pochopit, proč kolem starých dolů vznikají příběhy o posledních hlasech a krocích, které se mají ozývat z temných chodeb. Historické prameny ovšem potvrzují tragédii, nikoli nadpřirozené jevy.

Tajemství vody v hlubině

Ještě podivuhodnější příběh se odehrává v Jáchymově. Důl Svornost, jehož historie sahá do roku 1518, patří k nejstarším evropským dolům a pod zemí ukrývá stovky let hornické historie.

V roce 1864 při dalším prohlubování jámy horníci narazí v hloubce 532 metrů na silný pramen. Voda má teplotu přibližně 22,5 až 25 stupňů Celsia a její výskyt zásadně ovlivní další osud dolu.

Později se právě zde začínají využívat radioaktivní důlní vody pro lázeňské účely. Podzemí tak ukazuje svou zvláštní tvář: místo, které horníkům komplikuje práci neustálým přítokem vody, se později stává zdrojem vody využívané v lázeňství.

Štola, která se propadla 

Jáchymov ovšem ukrývá i příběh, který zní skoro jako z dobrodružného románu. Pod městem se nachází stovky starých štol a některé vedou překvapivě blízko dnešních domů.

Při ražbě štoly mezi dolem Josef a Zlatou růží z Jericha v roce 1981 dochází k propadu části benzinové čerpací stanice v centru města. Podzemní svět se tak doslova připomene lidem na povrchu.

A ještě mrazivější je případ z roku 1983, kdy pod závalem v okolí starých šachet zahynul mladý sběratel minerálů, který sestoupil do podzemí.

Město proto dodnes varuje, že stará důlní díla nejsou romantickým hřištěm, ale místem, kde může jediný krok znamenat tragédii.

Právě kombinace skutečných neštěstí, zapomenutých chodeb a zvuků, jejichž původ člověk v temnotě nedokáže určit, dává českým štolám jejich tajemnou atmosféru.