Památek na osídlení našeho území Kelty je celá řada. Jejich pozůstatky byly pečlivě prozkoumány a zdokumentovány. Přesto však jeden objekt, který je také připisován Keltům, se zcela vymyká dosavadním poznatkům.
Jedná se o zbytky hradu u Popelné v blízkosti Kašperských Hor. Je to stavba na skalním ostrohu nad údolím říčky Losenice. Již jeho název „Obří hrad“ vzbudil náležitou pozornost. Co si však pod tímto názvem představit?
I když byl tento hrad chráněn silnými kamennými zdmi o výšce až 5 metrů, nelze mluvit o nějaké gigantické stavbě s přídomkem „obří“. Spíše se lze domnívat, jak vyplývá z místního podání, že jde o pojmenování jeho obyvatel, považovaných za obry.
Keltové sice byli urostlými chlapy a převyšovali zdejší obyvatelstvo nejméně o 15 cm, i tak nelze mluvit o skutečných obrech. Tento název se zrodil zřejmě v souvislosti s údajnou vykopávkou obrovské kostí, dlouhé asi 3 metry, které v noci světélkovala.
Tento nález prý obyvatelům Popelné posloužil jako lávka přes říčku Losenici. Bohužel kost nevydržela nepřízeň počasí a rozpadla se. Celkově lze vyloučit výskyt nějakých mamutů na Šumavě, ani se nenašly další obdobné kosterní pozůstatky.
Záhady Obřího hradu však pokračují. Zatímco jiná Keltská sídliště jsou plná různých artefaktů, střepů, náčiní apod., zde nebylo nalezeno nic. Od první expedice v r. 1908 zde proběhly ještě 4 další, ale všech 98 sond bylo prázdných.
Pouze došlo ke shodě, že staviteli byli zřejmě Keltové. Další záhadou je, proč by stavěli opevněný, ale přitom neobydlený hrad?
Navíc ještě v nehostinné, zarostlé krajině v nadmořské výšce téměř 980 m nad mořem, který z něj činí nejvýše položené keltské obydlí na našem území? V této výšce také chybí vodní zdroj pro běžný život, pohřebiště apod.
Přitom tloušťka některých hradeb dosahuje až 12 metrů. Pokud by měl chránit rýžoviště zlata, tak jde v tehdejších dobách o zcela nesmyslnou vzdálenost nejméně 7 km od Kašperských hor, navíc divokou přírodou..
Také rozložení hradeb se zdá chaotické, které nám z hlediska obrany nedává smysl.
A pokud jde o charakter zániku tohoto hradiště, ani zvažované místní zemětřesení nepřipadá reálně v úvahu, neboť poškození vykazuje pouze samotný hrad a Šumava je pevným tektonickým územím.
Zbývá jen úvaha o občasném rituálním místě druidů s tajným obětištěm v podobě jakéhosi kamenného stolu. Záhadu poněkud zvyšuje i zmínka v Cézarově spisu o válce galské.
Zde říká, že ve středu Galie v určitou roční dobu na posvátném místě zasedají galští soudci a kněží. Pojem Galie může být geograficky chápán zcela různým způsobem, a že by se v této divočině scházeli elity Gálů z celého jejich území, tj.
Francie a dalších zemí, je také asi čirá utopie. Zřejmě měl Cézar na mysli zcela jiné místo.
Vypadá to tak, že Obří hrad, který se postupně rozpadá a mizí jako suť v kamenném moři, si navždy ponechá svá tajemství, skrytá uprostřed krásné Šumavy.