Přestože se vědci dlouhodobě domnívají, že drogy provázejí lidstvo od nepaměti, skutečných důkazů mají jen málo. O to více je potěšil nález v syrském městě Ebla, kde se nacházely dobové dávky kanabisu, opia a tzv. modrého leknínu.
Podle odborníků nepůjde ani zdaleka o výhradní záležitost Mezopotámie. Podobně příznivý vztah s návykovým látkám měli pravděpodobně též v Egyptě, Levantě či Anatolii.
Krom medicínských a náboženských účelů plnily drogy také stejnou roli jako v současnosti, tedy navozování příjemných stavů v rámci rekreačního užívání. Jistou zvláštností v posledním nálezu je ovšem již zmíněná rostlina modrý leknín.
O jejích účincích toho bohužel mnoho nevíme, protože se dochovalo jen minimum dobových písemností, které by jí zmiňovaly.
Zatím tedy nezbývá, než spoléhat na domněnky. Situaci nepomáhá ani to, že zkoumání drogové historie na Blízkém Východě nejsou z pochopitelných důvodů otevření ani tamní archeologové a nemají chuť na výzkumech z této oblasti pracovat.
Proto je primární část bádání po návykových látkách minulosti především na evropských badatelích.